Pomoci lze sbírkou, darem i závětí. Nově může roli závěti hrát také životní pojištění

Pokud chce člověk pomoci neziskové organizaci nebo někomu v nouzi, jako první možnost se nabízí zorganizovat pro něj veřejnou sbírku. To má však svá pravidla. Vybírat peníze v hotovosti formou pouliční sbírky může jen právnická osoba s osvědčenou a také řádně vyúčtovávanou veřejnou sbírkou.

„Platí zde i další konkrétní zákonná pravidla podle toho, v jaké formě sbírka probíhá, například pomocí sběrací listiny, pokladničky, prodejem předmětů, vstupenek a podobně. Fyzická osoba, která sbírku realizuje, musí mít plnou moc od právnické osoby, která sbírku pořádá,“ upozorňuje Martina Brůnová, advokátka právní kanceláře Frank Bold Advokáti. Jde‑li o sbírku konanou pokladničkami, musí je zapečetit obecní úřad. A takovou sbírku nelze pořádat na některých veřejných místech, například v MHD.

Podmínkou osvědčení sbírky také je, že musí sloužit veřejně prospěšnému účelu. „Zejména humanitárnímu, charitativnímu, rozvoji vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, ochraně kulturních památek, tradic nebo životního prostředí,“ doplňuje Hana Malá, mluvčí ministerstva vnitra.

Pořadatel sbírky, která je osvědčena krajským úřadem, musí následně předložit vyúčtování sbírky, včetně použití jejího výtěžku ke stanovenému účelu.

Jednodušší cestou, jak vybrat peníze, je zřejmě pro většinu lidí možnost založit online sbírku prostřednictvím některé ze zavedených platforem. Portálů, na kterých lze sbírat finanční prostředky, v současnosti fungují desítky, například Donio nebo Darujme.

Od ledna letošního roku platí novela zákona o veřejných sbírkách, která přinesla pořadatelům veřejných sbírek významné snížení administrativy. „Nově pro pořádání bezhotovostních sbírek není nutný institut veřejné sbírky. Online sbírky za sebou nechávají jasnou auditní stopu, tudíž jejich vyúčtování je přehledné,“ podotýká Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců. Organizátoři bezhotovostních sbírek mají možnost se rozhodnout, zda chtějí sbírku registrovat podle zákona, či ne.

Dar musí být přijat, jinak neplatí

Další možností, jak darovat, je věnovat vyšší obnos peněz konkrétnímu člověku či na konkrétní projekt. Darování vysokých částek neziskové organizaci nepodléhá žádným zvláštním právním omezením. Darovací smlouva může být uzavřena ústně nebo písemně.

„Nicméně u vyšších částek je rozhodně vhodná písemná forma kvůli ujasnění právního vztahu, podmínek darování, účelu darování a konečně také kvůli uplatnění daru v rámci daňových úlev,“ připomíná právnička Brůnová.

To, že někomu zašleme peníze na účet, ovšem není samo o sobě darováním. „Darování je závazkem – dvoustranným právním jednáním – zaslané prostředky tedy musí příjemce daru akceptovat, ať už výslovně nebo na základě předem či dodatečně ujednaných podmínek. V praxi není neobvyklé odmítnutí či vrácení finanční částky, dokud se transparentním způsobem nevyjasní podmínky darování,“ podotýká Brůnová.

Dar si lze odečíst z daní, platí zvýšený limit

Dobrou zprávou pro všechny dárce je, že finanční dar si lze odečíst ze základu daně, tedy odvod si tak snížit. Lidé mohou od základu daně odečíst hodnotu daru na veřejně prospěšné účely, pokud přesáhne alespoň dvě procenta ze základu daně nebo činí alespoň jeden tisíc korun. V úhrnu lze však odečíst nejvýše 15 procent ze základu daně.

Za roky 2022 až 2026, tedy v současnosti, ovšem platí dočasně zvýšený limit – fyzické osoby mohou od základu daně odečíst dary až do výše 30 procent základu daně.

Právnické osoby mohou za zdaňovací období skončená v období 1. března 2022 do 28. února 2027 odečíst hodnotu darů rovněž až do 30 procent základu daně.

Zletilé děti dostanou čtvrtinu dědictví

Komu se podařilo v životě nashromáždit větší obnos peněz a dalšího majetku, může jej na dobročinné účely věnovat po své smrti.

Závěť lze sepsat ve prospěch neziskových organizací, i když má člověk děti a rodinu. „Koneckonců to je právě jeden z klíčových důvodů, proč se závěť sepisuje – aby byly jasně vypořádané majetkové vztahy a nevznikaly nesrovnalosti nebo nedorozumění mezi jednotlivými dědici,“ připomíná Šplíchalová.

Právníci však radí dát závěti řádnou právní formu, ideálně notářský zápis nebo to může být i vlastnoručně psaná listina. „Po obsahové stránce jsou nároky na závěť minimální. Klíčovým požadavkem je prakticky pouze srozumitelnost a určitost. Jinými slovy – zůstavitel může v závěti přenechat, co chce a komu chce, pokud svou vůli vyjádří dostatečně určitě,“ shrnuje Brůnová.

Pokud má zůstavitel takzvané nepominutelné dědice, což jsou typicky děti, případně vnoučata, měl by s tím před sepsáním závěti kalkulovat.

„Je potřeba počítat s tím, že nepominutelní dědicové mají právo na určitou část hodnoty pozůstalosti, která jim musí být ponechána,“ připomíná Brůnová. Zletilé dítě musí dostat alespoň jednu čtvrtinu hodnoty svého zákonného podílu, nezletilý dědic musí dostat alespoň tři čtvrtiny hodnoty svého zákonného podílu.

Hospodářské noviny nedávno zmapovaly několik příkladů Čechů, kteří se rozhodli po své smrti darovat významný obnos financí na veřejně prospěšné účely. Jednou z nich je Jarmila Doležalová, která zemřela bez potomků a bez příbuzných v roce 2019 ve svých 85 letech. Nadaci Olgy Havlové odkázala dva činžovní domy v pražské Žitné ulici, s odhadnutou hodnotou 110 milionů korun. A k tomu ještě své úspory. Celkem nadace získala majetek v hodnotě 153 milionů korun.

Podobně loni zemřelý pražský rodák Tom Schrecker odkázal 15,5 milionu korun České filharmonii, další peníze pro pražskou English College a také pro gymnázium v Třeboni. Vůbec největší dar získala po jeho smrti Oxfordská univerzita, kde vystudoval.

Byznys pomáhá

Stáhněte si přílohu v PDF

Životní pojištění jako zdroj financí nezisku

Podobnou roli jako závěti může nově od ledna 2026 plnit i životní pojištění. Je to velmi rozšířený finanční nástroj, jen v Česku je více než pět milionů těchto smluv.

Životní pojištění je historicky vyčleněno z dědického řízení. Pokud se o finanční prostředky z něj nikdo nepřihlásil, mohly pojišťovny po promlčecím období přesunout propadlé finance do svých rezervních fondů.

„Díky změně občanského zákoníku, na které jsme se jako Fórum dárců spolupodíleli, od letošního ledna už pojišťovny budou mít povinnost obmyšlené informovat. Tudíž se i tyto typy pojistných smluv mohou stát zdrojem financování veřejně prospěšných projektů, pokud si to pojistník přeje. Stejně tak je tomu v ostatních evropských zemích,“ zmiňuje Klára Šplíchalová.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Byznys pomáhá.