Do nákladů lze dát jen 55 procent hodnoty stravenky

Chceme zaměstnancům dávat stravenky. Do jaké výše je možné odečítat si je z daní a jaké jsou podmínky uznatelnosti? Chceme proplácet jen tu část hodnoty stravenky, kterou lze odečíst, zbylou částku by si hradili sami. Co když někteří nebudou stravenky za těchto podmínek chtít? L. Soukup, Brno

Zaměstnavatel může uplatnit jako daňový náklad maximálně 55 procent hodnoty stravenky. Při hodnotě stravenky 70 korun je tedy daňově uznatelná částka 38,50. Zbylých 31,50 koruny může zaměstnavatel buď vybrat od zaměstnance, nebo tento rozdíl zaplatí sám, ale vykáže ho jako nedaňový výdaj.

Pokud je hodnota stravenky vyšší než 87 korun, jako uznatelný výdaj se počítá maximálně 48,30 koruny. Hranice uznatelných výdajů za stravenky se bude v roce 2009 pravděpodobně zvyšovat. Jestliže je tedy hodnota stravenky například 90 korun, pak lze do daní uplatnit pouze 48,30. Zbylých 41,70 uhradí zaměstnanec, případně ho firma vykáže jako nedaňový výdaj. Pro zaměstnance jsou příjmy ve stravenkách osvobozeny od daně i pojistného. Platí to i v případě, že se zaměstnanec na úhradě nepodílí a celou hodnotu stravenky platí firma. Aby si zaměstnavatel mohl hodnotu stravenek zařadit do daňových nákladů, musí splňovat několik podmínek.

Především musí mít interní směrnici, ve které přesně vymezí, komu bude stravenky poskytovat, v jaké hodnotě, na jaké období a s jakou spoluúčastí zaměstnance na nákladech.

Aby si firma mohla stravenky zahrnout do daní, musí být zaměstnanec na pracovišti alespoň tři hodiny za směnu. V opačném případě firma stravenku může poskytnout, ale neuplatní ji ve výdajích. Směna však zároveň musí být předem naplánována.

V případě směny delší než 11 hodin včetně povinné přestávky je možné poskytnout dokonce stravenky dvě.

Stravenky má zaměstnavatel dávat dopředu, jedná se totiž o příspěvek na stravování během pracovní doby. V různých případech je možné rozdávat je i zpětně, například při velké fluktuaci nebo nemocnosti.

Pokud zaměstnanec nesouhlasí s podmínkami pro poskytování stravenek, nemůže jej firma k jejich odběru nutit. Doporučuji vyžádat si od něj písemné odmítnutí.

Zaměstnanec však nemá nárok na jiné příspěvky na stravování, pokud firma například nenabízí závodní jídelnu jako alternativu. Poskytování stravenek v podnikatelské sféře se řídí zákonem číslo 586/1992 o daních z příjmů a zákoníkem práce.

Odpovídá:
Lucie Rolná
Sodexo Pass ČR