Města řeší, co s cizinci bez práce

- Mezi bezdomovci přibývá bývalých agenturních pracovníků z ciziny

- Radnice hlásí zhoršení bezpečnostní situace

Vlna propouštění v českém průmyslu nejtvrději dolehla na agenturní pracovníky ze zahraničí. Mezi tuzemskými bezdomovci tak přibývá stále víc lidí z Vietnamu a dalších zemí mimo hranice Evropské unie. Ve městech, jakým je třeba Plzeň, už radnice svolávají krizové týmy.

Dosavadní opatření - správní řízení s pochybnými personálními agenturami, policejní "šťáry" na ubytovnách cizinců, nasazení pracovníci nevládních organizací do terénu - totiž na řešení neutěšené situace kolem propuštěných gastarbeiterů nezabírají.

Potřebují pomoc

Plzeň proto sestavila koordinační skupinu zástupců městské i státní policie, neziskových organizací, personálních agentur i politiků. Město je podle primátora Pavla Rödla zřejmě na prvním místě v zemi v podílu zahraničních dělníků na obyvatele. Konkrétně patnáct tisíc legálně pracujících a k tomu tisíce lidí bez práce nebo zaměstnaných nelegálně. To vše na 160 tisíc Plzeňanů.

Gastarbeitery, kteří přišli o práci a někteří tím také o legální pobyt, je třeba podle Rödla vyhledat a případně jim pomoci. "Jako každým jiným bezdomovcům - v ubytovnách nebo zařízeních Charity," říká primátor.

Systémovým řešením, na které ale města nemají pravomoci, je podle něj vyhoštění. Konkrétní opatření proto už magistrát konzultuje s ministerstvem vnitra.

Největší továrny v Plzni, jako je Panasonic, výrobce klimatizací Daikin nebo kabelových svazků Yazaki, se zbavily už stovek gastarbeiterů. A agentury, které je k nám dovezly, zaměstnaly a do podniků vysílaly, jejich další osud často neřeší.

S tím souvisí například i nedávné zhoršení bezpečnostní situace ve městech. "Monitorujeme teď víc ubytovny s dělníky, s revizory dohlížíme v městské dopravě, častěji kontrolujeme herny, bary," popisuje nové zadání šéf plzeňských strážníků Luděk Hosman.

V zoufalé situaci

Mezi nejpostiženější současnou situací patří lidé vietnamské národnosti. Za poslední dva roky vzrostl v Česku počet Vietnamců ze 40 tisíc na 60 tisíc. Přitom celkový počet cizinců u nás se pohybuje kolem 300 tisíc, včetně nelegálů.

Hlad továren po laciné pracovní síle je ale pryč. "Řádově tisíce Vietnamců jsou dnes bez práce," popisuje situaci Thu-ha-Ze, činovnice Svazu Vietnamců v ČR. "Často až 13 tisíc dolarů si pro zprostředkovatele a na cestu museli půjčit. Teď nemají nejen na cestu zpět, ale ani na splátky dluhu, ani úroků. Jsou v zoufalé situaci," dodává.

Svaz Vietnamců a další krajanské organizace o víkendu požádaly v otevřeném dopise premiéra, ministry i ombudsmana o rychlé řešení. Chtějí, aby stát zajistil větší ochranu dovezených dělníků před vykořisťováním ze strany pochybných agentur, zprůhlednil udělování víz a zkvalitnil pracovní zákony.

Ministerstvo vnitra podle mluvčího Vladimíra Řepky už spolu s dalšími čtyřmi ministerstvy projednává ve vládním meziresortním řízení několik variant řešení. "Jedním z návrhů je i pomoc s návratem domů na náklady státu," říká Řepka. Zhruba v únoru by konkrétní návrhy už mohla projednávat vláda.

Vnitro už o problému jedná také nejen s radnicí v Plzni, ale i v dalším problematickém regionu - v Mladé Boleslavi. Tamní Škoda Auto ještě loni v létě dávala práci víc než čtyřem tisícům cizinců. Teď necelé tisícovce.

"Stát si z velké části na tyto problémy zadělal sám," říká Libor Novotný, vedoucí personálního oddělení agentury Zetka-Auto, která byla největším dodavatelem zahraničních dělníků do automobilky.

"Bariéry k udělení pracovního víza byly tak přísné, že je mnozí obcházeli za cenu extrémně vysokých úplatků různým zprostředkovatelům. Bez toho by neměli dnes takové dluhy a mohli se snáze vracet domů," připomíná Novotný.