Světová finanční krize a hrozba teroristických útoků, obdobných, jako byly listopadové události v Bombaji, nedává Indii mnoho důvodů k optimismu ve výhledu ekonomiky v letošním roce. Největší obavy panují z nižšího přílivu zahraničních investic, propadu zájmu turistů a z celkové stagnace ekonomiky. Odhady růstu indického hospodářství ve fiskálním roce 2008 až 2009 (duben 2008 až březen 2009) se podle indické centrální banky pohybují v rozmezí 7,5 až 8 procent namísto očekávaných devíti procent v předchozím období. Jiné odhady však hovoří o šesti procentech. V evropských poměrech by takové číslo bylo stále raketovým růstem. Neplatí to však pro Indii, která ve snaze přiblížit se západním ekonomikám měla ve svém pětiletém plánu do roku 2012 dvouciferné růsty ekonomiky.
Propad hlásí automobilky i hotely
Dopady současné krize jsou v Indii patrné a odrazily se v různé míře téměř ve všech odvětvích průmyslu, například v hotelovém či automobilovém. Během listopadu a prosince 2008 se meziroční prodeje automobilů propadly v průměru o deset procent. Automobilky se tento trend snaží zvrátit snížením cen, nicméně výrobci jako Tata, Ashok Leyland, Bajaj auto či Suzuki Maruti stále hrozí částečným omezením výroby. To se zatím nedotklo továrny Škoda Auto, která má závod v Aurangabadu.
Silné nářky jsou slyšet z hotelového průmyslu, který pocítil nejen finanční krizi, ale i hrozby teroristických útoků. Odhady mluví o ztrátě zhruba jedné miliardy USD v turistickém průmyslu pro letošní rok. Pokles turistů hlásily v listopadu a prosinci nejnavštěvovanější indické destinace jako Goa, Bombaj či Dillí.
Malých a středních podnikatelů se dotkne meziroční pokles mezi 15 až 20 procenty na indickém trhu dárkových předmětů. Kritické období zažívá i tradiční textilní průmysl, kde se očekává meziroční propad ve výši až čtyř procent.
Tyto faktory se odrážejí v bilanci zahraničního obchodu Indie. Ta se ve fiskálním roce 2008 až 2009 hlouběji propadá do červených čísel. Z údajů indické centrální banky vyplývá, že převis dovozů nad vývozy činil za prvních sedm měsíců fiskálního roku 73 miliard USD, ve stejném období předchozího roku byl deficit 45,6 miliardy USD.
Indické exporty v absolutních číslech sice rostou, nicméně import do Indie se zvyšuje rychleji, a to přesto, že od začátku fiskálního roku oslabil USD vůči indické rupii o cca 20 procent, což nahrálo exportérům. Zpomalení indických vývozů se dotklo především tradičních odvětví, jako je textilní či automobilový průmysl.
Injekce indické vlády do ekonomiky
Pro zmírnění dopadů finanční krize indická vláda vsadila na dva koně: jednak na posílení domácí poptávky a za druhé na lákání zahraničních investorů. Povzbudit domácí spotřebu se vláda snaží několika finančními injekcemi do ekonomiky, které mají činit zhruba sedm miliard USD, snížením daní a především snížením úrokových sazeb, což zlevní půjčky a mělo by vést k většímu utrácení domácností. Jen během prosince 2008 snížily indické banky úroky u spotřebních půjček až o dva procentní body na cca 12 až 13 procent.
Důležitější než domácí poptávka však pro Indii zůstává zahraniční kapitál. Z jeho odlivu či snížení jeho přílivu má indická vláda skutečné obavy, a proto hodlá ještě více uvolnit pravidla pro přímé zahraniční investice směřující do Indie, které v posledních čtyřech letech přesáhly 50 miliard USD.
Konkrétní investiční pobídky si však řeší každý stát indické federace sám. Je tedy velmi pravděpodobné, že potenciální český investor nalezne rozdílné podmínky pro investici na severu Indie například v Assamu či Západním Bengálsku a jiné na jihu ve státech jako Tamilnádu a Maharashtra.
Pobídky mají ale společné jmenovatele, jsou jimi hlavně daňové úlevy. Odlišnosti spočívají naopak v nabídce půdy, kterou v některých státech vlastní vláda, v jiných je v rukou soukromých vlastníků, většinou rolníků. Pro ilustraci lze uvést příklad obří domácí investice, která málem ztroskotala na odkupu půdy, a to výstavbu továrny na minivozidla indické automobilky Tata. Ta se nejprve rozhodla pro Západní Bengálsko, ale měsíc před uvedením do provozu místní rolníci zablokovali odkup půdy, což vedlo k přemístění investice na západ do Gujaratu. Z toho je patrné, že ačkoliv má Indie centrální vládu a administrativu, dává poměrně velký prostor jednotlivým státům pro vlastní pravidla a režimy.
Indie - magnet pro zahraniční firmy
Přes světovou finanční krizi a hrozbu teroristických útoků Indie zůstává v zorném poli zahraničních společností jako vhodný obchodní partner. Důvod je zřejmý, indický trh je obrovský a má skutečně velkou absorpci. O tom svědčí i to, že počet dohod o volném obchodu, které v současné době Indie vyjednává či připravuje s různými státy či regionálními celky včetně Evropské unie, překročil desítku.
Dávno již neplatí, že Indie je neobjevený trh. Najít zde můžete firmy světových jmen v různých oborech. To, co je na indickém trhu opravdu zajímavé, je velikost. I v Indii začalo platit, že střední a malé firmy přicházející nově na trh musí hledat oblasti a teritoria, kam proniknout.
Obecně lze konstatovat, že z hlediska teritorií jsou více saturovány státy, kde jsou hlavní obchodní či technologická střediska země a o něž je největší zájem ze strany zahraničních firem, například Maharashtra, Tamilnádu, Karnataka, Goa, Ándhrapradéš, Dillí, Haryana. Severovýchod Indie, například Assam, Meghalaya, Arunachalpradéš, Sikkim, Mizoram a další státy, jsou zatím mimo zájem hlavních světových hráčů, a skrývají tak větší možnost pro nově příchozí firmy, ale také úskalí v podobě velmi zanedbané infrastruktury.
Z investorského hlediska je zajímavý neustálý rozvoj energetiky a infrastruktury, která by podle odhadů indických analytiků potřebovala finanční injekci cca 400 miliard USD. Vedle toho se nabízí i oblast energetiky, chemie a farmaceutického průmyslu, nově Indie hledá zahraniční partnery v oblastech, jako jsou biotechnologie, nanotechnologie či water management.
Firmy, které se rozhodnou vstoupit na indický trh, se však většinou neobejdou bez dobrého místního partnera a musí být připraveny na to, že od prvního kontaktu k uzavření kontraktu uběhne v lepším případě minimálně rok. Prověřený indický obchodní partner je nepostradatelný především v jednání s místními úřady, které je většinou plné byrokratických překážek.
Rok 2009 ve znamení voleb
Prohlubující se deficit zahraničního obchodu a státních financí, pokles průmyslové produkce a boj s inflačními tlaky si indická ekonomika přinesla i do roku 2009. Ten bude navíc poznamenán celorepublikovými volbami v prvním pololetí, a nelze tedy očekávat zásadní rozhodnutí, co se týče snížení deficitu státního rozpočtu, který se blíží čtyřem procentům HDP. Naopak, od dosavadní vlády lze očekávat, že ještě před volbami zatíží státní kasu populistickými opatřeními. Kdo by například protestoval proti výraznému vyzbrojení indické armády v současné vyhrocené situaci s Pákistánem? Dalším zatížením státních financí je mimo jiné slíbená podpora exportérům, kteří si pod vlivem krize vymohli koncem minulého roku finanční injekci v rámci ozdravných balíčků.
Vítěz voleb tak bude mít nesnadnou pozici. V době světové finanční krize získá zadlužující se zemi s neustálou potřebou investic do infrastruktury, vyhlídkou klesajícího růstu ekonomiky a křehkou zahraniční politikou vůči Pákistánu.
Autorka pracuje v obchodně-ekonomickém úseku Zastupitelského úřadu ČR v Dillí
