Kde hledat pomoc, když vám firma nevyplácí mzdu

Zaměstnanci porcelánky Concordia na Karlovarsku mají problémy. Už tři měsíce nedostali výplatu. "Teprve minulý týden nám vyplatili část prosincové mzdy," svěřuje se jedna ze zaměstnankyň, která si kvůli své situaci přála zůstat v anonymitě.

Život zaměstnancům navíc komplikuje stav v regionu, kde mnoho jiných pracovních příležitostí není. "Přitom ti lidé své zaměstnání mají rádi a snaží se udržet si ho," říká Vlastimil Argman, ředitel firmy.

Tíživý stav, do kterého se zaměstnanci dostali, se pokusilo řešit i město Karlovy Vary, které na mzdy přispělo osmi miliony. To je však pouze krátkodobé řešení. Zaměstnanci nemají ani nárok na náhradu části mzdy od úřadu práce, protože na jejich firmu bylo vyhlášeno insolvenční řízení. Nezbývá jim nic jiného než čekat, zda situaci nějak nevyřeší insolvenční správce. Žít musí z úspor a z toho, co vydělají jejich příbuzní.

Úřad práce vyplatí tři mzdy

Pokud se přitom zaměstnanec dostane do situace, kdy je mu zaměstnavatelem zadržována mzda, mnoho možností, jak to řešit, nemá. "Náhradu mzdy mu může vyplatit například úřad práce, ale podmínkou je, že je na zaměstnavatele podán insolvenční návrh," říká Jiří Sezemský, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Úřad jim pak vyplatí až tři měsíční mzdy, z nichž každá může dosáhnout maximální výše 32 538 korun. Podmínkou ovšem je, že dlužnou mzdu zaměstnanci nedostali ještě před vypsáním insolvenčního návrhu.

Při žádosti o náhradu mzdy na úřadu práce musí zaměstnanci doložit doklady, kterými prokáží dobu trvání pracovního poměru, případně výši výdělku. Úřad práce se poté obrátí na zaměstnavatele a požádá jej o předložení seznamu dlužných mzdových nároků za rozhodné období. Pokud zaměstnavatel požadovaný seznam nepředloží a zaměstnanec sám neprokáže, že mu mzda skutečně nebyla vyplacena, třeba potvrzením mzdové účetní, může úřad práce zaměstnanci přiznat náhradu za jednotlivé měsíce jen v částce odpovídající minimální mzdě.

Pokud není se zaměstnavatelem vedeno insolvenční řízení, mohou návrh na něj podat sami zaměstnanci. A to u krajského soudu, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo. Věřitel tak musí učinit písemně a musí návrh jasně odůvodnit. Úřad práce poté vyvěsí na úřední desce informace soudu o podaném insolvenčním návrhu a informuje zaměstnance firmy, dokdy mohou požádat o náhradu.

Za výplatu zadrženou po zahájení insolvenčního řízení už ovšem zaměstnanci od úřadu práce náhradu nedostanou. "Musí se obrátit na insolvenčního správce," říká Jiří Sezemský. Pokud správce plat nezajistí nebo na něj nemá prostředky, může ho zaměstnanec vymáhat soudní cestou.

Jestliže se pracovník za této situace rozhodne ukončit pracovní poměr, má nárok i na další služby úřadu práce. Především je to zprostředkování zaměstnání a podpora v nezaměstnanosti. Hlavní podmínkou pro její získání je to, že musel být v uplynulých třech letech aspoň 12 měsíců zaměstnán. Také nesmí dostat v posledních 6 měsících výpověď za hrubé porušení pracovních povinností.

Výše podpory se řídí posledním příjmem. První dva měsíce je ve výši 65 procent poslední mzdy, další dva měsíce dosáhne 50, po zbývající dobu 45 procent. Do 50 let věku je podpora poskytována pět měsíců, do 55 let osm měsíců a nad tuto věkovou hranici 11 měsíců.

---

---

Na úřadu práce se nezaměstnaný může informovat také o dávkách státní sociální podpory. Jsou to především přídavky na děti, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Formuláře žádostí získá přímo na úřadě nebo si je může stáhnout na portal.mpsv.cz.

Nárok na přídavek na děti ve výši 500 až 700 korun mají rodiny, jejichž příjem je na osobu nižší než 2,4násobek životního minima. U dospělých je životní minimum 3126 korun, u dětí se pohybuje mezi 1600 a 2250 korunami. Nárok na sociální příplatek mají rodiny či jednotlivci, kteří se starají o nezaopatřené dítě. Stanovuje se podle příjmů v předcházejícím čtvrtletí. Ty nesmí překročit dvojnásobek životního minima. Podle nich se stanoví i výše příspěvku.

Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, jejichž nájem je vyšší než 30, v Praze 35 procent jejich příjmů. Pak mají právo na dorovnání do úředně stanovené hranice, která se řídí velikostí obce a počtem členů domácnosti. Do nákladů se zahrnuje nájemné i platby za elektřinu, plyn, vodu, vytápění či poplatky za svoz odpadu.

Pomůže i obecní úřad

O dávky lze požádat i na obecním úřadě, a to o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a jednorázovou mimořádnou pomoc. Na příspěvek na živobytí mají nárok osoby, jejichž příjem nedosahuje částky potřebné na živobytí. Ta se stanovuje individuálně. Při dávce se dorovnává rozdíl mezi touto částkou a skutečnými příjmy. Podobné je to i u doplatku na bydlení. Dostat ho ale může i člověk, jehož příjem nepřesáhl 1,3násobek částky. Mimořádná pomoc ve výši až 46 890 korun náleží lidem v obzvlášť tíživé situaci. Pomoc mohou lidé dostat i od Karlovarského kraje. Ten svým obyvatelům pracujícím ve firmách v úpadku, poskytne bezúročné půjčky.

O CO LZE ŽÁDAT

- Podpora v nezaměstnanosti

- Přídavky na děti

- Sociální příplatek

- Příspěvek na bydlení

- Přípěvek na živobytí

- Doplatek na bydlení

- Mimořádná okamžitá pomoc

Zdroj: MPSV

KDY PŘIJDE VÝPLATA? Než hledat odpověď v křišťálové kouli, raději se přihlaste na úřad práce a požádejte o náhradu mzdy.