V čele CzechTrade stojí Ivan Jukl již tři roky. Zažil období konjunktury a expanze exportérů do světa, nyní jeho agentura řeší výzvu dopadů globální krize, poklesu zakázek firem a jejich sílících požadavků na pomoc ze strany státu. Jeho mottem je: "Štěstí přeje připraveným". Do jaké míry se to týká i v případě jeho agentury, na to se ptal magazín Exportér.

Globální krize se objevila jako smršť, málokdo očekával ještě v polovině loňského roku tak rychlý propad zakázek na zahraničních trzích. V čem může CzechTrade v této době pomoci exportérům?

Hlavní protikrizová opatření se týkají finanční oblasti, tedy dostupu k úvěrům, přístupu k finančním nástrojům a k pojištění úvěrů.

Co se týká CzechTrade, máme v českých regionech zkušené zástupce, bez jejichž informací by se firmy mnohdy ani nedozvěděly o novinkách a dalších relevantních informacích. Naše úloha spočívá v tom, že cokoliv se upeče nového na straně finančních a nefinančních institucí, to my musíme prodat. To je z našeho pohledu první linie protikrizového scénáře.

Pokud jde o tu druhou větev podpory v současné době, jedná se především o navyšování kapacit zahraničních kanceláří a posilování přítomnosti našich zástupců tam, kde ještě nejsme a kde víme, že jsou z hlediska poptávky firem naše služby potřeba.

Pokud jde o rozšiřování našich zahraničních zastoupení, což je naše největší know-how, vycházíme z požadavků exportérů. Z našich anket mezi nimi vyplynuly destinace, kde by vývozci rádi viděli nové kanceláře CzechTrade. Plánujeme proto letos otevřít novou kancelář v Kazachstánu. A hodně žádaná je Jihoafrická republika.

Další formou pomoci je propagace firem prostřednictvím on-line adresáře exportérů. To může pomoci všem, jak zkušeným, tak těm začínajícím, kteří mají dobré produkty a potřebují rychle dát světu o nich vědět. A zmíním ještě službu Design pro export, která je o podpoře průmyslového designu ve firmách.

Proč si myslíte, že exportéry láká právě Jihoafrická republika?

V posledním z našich pravidelných průzkumech, které vnímáme jako indikátor zájmů firem, se Jihoafrická republika dostala do prvních čtyř zájmových oblastí našich klientů. Ještě se mi nestalo, že by mi firma řekla, že JAR není zajímavá. Je to průmyslově vyspělá země a klíčové obory, které má, se hodně protínají s našimi. Mají vyspělý automobilový průmysl, dodavatelské řetězce, disponují dobrou základnou pro informační technologie a mají dlouhou tradici v dobývání různých druhů nerostů. Podobností je mnoho, a to jak v tradičních oborech, tak v těch nových. Takže tam vidím potenciál, pokud vycházím z naší ankety, hned za Kazachstánem.

Zmínil jste vaši anketu. Ale podnikatelé volají také po otevření čtvrté kanceláře CzechTrade v Rusku.

Je to samozřejmě otázka priorit, zdali tam otevřít čtvrtou kancelář, anebo zamířit do další země jako je Kazachstán nebo JAR. Myslíme si, že to je alternativa, s níž se musí počítat. My se jí nebráníme. Jenom vidíme, že hlad je momentálně trochu více po těch zemích, které jsem zmínil. Musíme ale brát v potaz skutečnost, že naše prostředky nejsou neomezené a že se snažíme o to, aby se rozvoj agentury financoval z peněz, které vyděláme servisem pro naše klienty. A právě klienti si sami řeknou, kde chtějí mít naše zahraniční kanceláře.

A co kanceláře uvnitř Evropské unie? Pokud se těžiště vašich aktivit posouvá do teritorií mimo EU, mají vůbec ještě smysl?

Navenek se zdá, že exportéři na vnitřním evropském trhu naši podporu tolik nepotřebují. A že stát by měl zaměřit podporu tam, kam je obtížnější se dostat. Ale 90 až 95 procent našich klientů začínalo na trzích sousedních zemí. Nikdy nezačínají v Mexiku, ve Vietnamu nebo v Číně.

Co tedy dál? Poptávka přece klesá i na sousedních trzích?

To je druhá věc. Nemůžeme počítat s tím, že na nějakém trhu budeme na doživotí. Každý podnikatel přece ví, že musí svoje riziko diverzifikovat. Ale typický klient CzechTrade si buduje pozice na blízkém trhu. Buď geograficky, nebo, jako v případě Ruska, kulturně. Nejtypičtějším příkladem je pro nás Polsko. To u nás vytváří desetinu všech poskytnutých konzultací. Bylo by nezodpovědné ho opustit.

Jak ale můžete posilovat možnosti vstupu a podnikání českých firem na vzdálenějších trzích a v evropských zemích zároveň?

Jednoduše. Snažíme se zaměřit spíše na celé regiony EU místo orientace na jednotlivé státy. Například jsme přesunuli kapacity do Bruselu, odkud se budeme starat i o trhy nizozemské a lucemburské. Naše kancelář ve Vilniusu obsluhuje celé Pobaltí. Tímto směrem chceme pokračovat dál.

I v souvislosti s dopady globální krize na naše podniky se hovoří o nárůstu zájmu o služby CzechTrade. Můžete uvést, jaký je nárůst poptávky po těchto službách?

Zájem kontinuálně roste. Je ale pravda, že se výrazně zvyšuje v poslední době. Od roku 2006 se poptávka zvýšila dvojnásobně. Loni naši zahraniční zástupci odpracovali o více než šest a půl tisíce hodin více na placených zakázkách pro české firmy než v roce předchozím. V mnoha destinacích máme proto dnes problém s kapacitami, které se dají těžko navyšovat. Přesto se snažíme vyvarovat se situací, při nichž bychom na klienty už neměli čas.

A jaká je struktura těchto poptávek?

Jde hlavně o podporu vstupu na trh. To znamená vytipovat potenciální zájemce, vyjednat s nimi schůzky a sledovat dál vývoj jednání. Je to klasický produkt. Struktura poptávek se však v době krize může změnit.

Co podpora služeb? Exportéři služeb volají třeba po podpoře konkrétních projektových studií, což by jim při vstupu na trh pomohlo více než třeba matchmaking.

Služby, to je trochu zapeklité téma. Rozumíme tím něco, co se poskytuje jen samo o sobě, jako například laboratorní testy, poradenství nebo projektování, což jde ruku v ruce s nějakým větším celkem, například vodohospodářskými technologiemi. Nejprve je projekt, pak výroba, poté montáž a dohled nad projekty. Nebýt ale know-how, tak se nic nevyrobí. Je to vlastně služba schovaná v projektu. My pomůžeme vyvézt celý výrobek, který je spojen i se službou.

Dejme tomu, že vývoz služby stojí na začátku investičního celku. Není pak podpora základních pilotních či projektových studií klíčová?

Službou je svým způsobem i design. Jako každá služba se dá těžko uchopit a změřit. Je to věc, kterou se snažíme také propagovat. Designéři, kteří chtějí v zahraničí uspět, vytvoří například alianci.

Naše podpora je pak právě o tom, že se snažíme takovým sdružením napomáhat při vytváření jejich byznys plánů.

To znamená, při vyhledávání teritorií a výběru typů jejich nabídek. Myslím si, že to je dost velká pomoc. Nestačí jen mít peníze. Musíte vědět, co můžete nabízet a kde.

Dlouho se diskutuje o tom, že obchodní radové by mohli nabízet servis jako ředitelé CzechTrade v zemích, kde nemáte zastoupení?

Přiblížení některých činností obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů službám CzechTrade je cestou delší, než jsme čekali. Je to dané možná obavou, že mohou selhat tváří v tvář kontrole klienta. Nebo tím, že jsou více zaneprázdněny českým předsednictvím v EU. Jsou ale obchodní radové, kteří pomohli firmám ve složitých situacích či realizovali zakázky ve spolupráci s našimi lidmi. Potvrzení, že není třeba se obávat kritiky firem, tu jsou. Zmíněné téma rozhodně nevyšumí.

Ing. Ivan Jukl, generální ředitel CzechTrade

Životopis

Ing. Ivan Jukl vystudoval v roce 1988 elektrotechnickou fakultu ČVUT a absolvoval kurzy řízení na dánském evropském institutu a japonském Post Graduate Training Center.

V letech 1998 až 2000 zastával manažerské pozice v oblasti zahraničního obchodu a mezinárodních vztahů ve společnostech EZ Praha a ELTODO. Na praxi v soukromém sektoru navázal pětiletým působením na zastupitelském úřadu České republiky v Dánsku. Zde se věnoval prosazování ekonomických zájmů ČR, unijní agendě a propagaci České republiky.

V čele CzechTrade stojí od 15. 3. 2006. Hovoří plynně šesti jazyky.

K jeho zájmům patří stolní tenis, squash, historie a cestování. Je pyšný na své dvě děti - dceru a syna.

Pohled do osobního života

Čím jste chtěl být jako dítě?

Tady asi nikoho moc nepřekvapím. Posouval jsem se jako mnoho jiných kluků od indiána, přes kosmonauta k prezidentovi. Poslední touhou, kterou si pamatuji z doby, když mi bylo sedm, bylo vyhrát tenisový Wimbledon.

Co vás pohání?

Zevnitř je to zvědavost, čeho jsem ještě schopen dosáhnout, zvenku uznání lidí, jichž si vážím. Někdy, jako například minulý měsíc, mi stačila vidina dovolené.

Kterému pokušení neodoláte?

Miluji dobré zákusky a oříškovou zmrzlinu. Těžko také odolávám vůni dobrého jídla. Rád se nechám zlákat na partii kulečníku či hodinku na squashovém kurtu.

Jak se nejlépe uvolňujete?

Asi při sportu a také s přáteli u vínečka. O víkendech a prázdninách pak kdekoli s rodinou, ale dá se to i kombinovat.

Komu byste udělil vyznamenání?

Každému, kdo něčeho dosáhnul a hrál fér.

S kým byste si to na měsíc vyměnil?

Nedávno jsem viděl v televizi epizodu ze seriálu Dr. House. Kdyby měla ředitelka seriálové nemocnice zájem, nabídl bych jí tým svých profesionálů výměnou za její tým s geniálním a těžko zvladatelným Sherlockem Housem. Ale opravdu jen na měsíc.

Vaše poslední jídlo by bylo?

Přiznám se, že poslední dobou jím prakticky všechno, pár mých starých přátel mě ale ještě pamatuje hodně vybíravého. Takže bude-li i k tomu nejmíň preferovanému jídlu sklenička dobrého vína a přijemná společnost, budu s nabídkou spokojen.