Šrotovné v Česku nepomůže ani neuškodí

Podle Sdružení automobilového průmyslu mají čeští dodavatelé v tendrech pro evropské automobilky černý puntík. V Česku se vyrábí zhruba milion aut ročně, šrotovné jejich odbytu pomáhá, ale Česko samo šrotovné nezavedlo.

Zatím však ale nebylo potřeba. V Německu a dalších deseti evropských zemích vlády zavedly šrotovné proto, aby povzbudily klesající prodej aut. V Česku ale prodej nových vozů roste.

Češi nakupují i bez dotací

Zatímco loni prodej nových aut v Německu klesl o necelá dvě procenta, v Česku vzrostl o 8,4 procenta na 143 661 aut.

Za první dva měsíce letošního roku se prodej nových vozů v Německu, které zavedlo šrotovné 2500 eur na auto, zvýšil o čtyři procenta na 467 tisíc vozů. Ve Francii však prodeje klesly i přes šrotovné meziročně o 10,6 procenta, v Itálii o 28 procent, ve Španělsku o 45,6 procenta.

V Česku se lednové a únorové prodeje nových aut také snížily, celkem o 16 procent na 23 tisíc aut. Příčinou jsou ale odklady nákupů firemních vozů. Ministr financí Miroslav Kalousek totiž loni v říjnu slíbil, že zařídí možnost odpočtu DPH na všechna firemní auta, a to od letošního dubna. Slib splnil, ovšem od prosince do března firmy omezily obnovu svých vozových parků.

Lidé slyší na velké slevy

Soukromníci, jejichž chuť po nových vozech by mělo šrotovné povzbudit, však zvyšují své nákupy i v současném období útlumu.

Například Peugeot prodal v březnu 825 osobních aut, o 46 procent více než před rokem. Za první čtvrtletí vzrostly prodeje peugeotů o 8,1 procenta na 1787 vozů. Značka Kia letos v březnu prodala 650 aut, o 35 procent více než loňských 480 vozů. Za čtvrtletí vzrostly prodeje značky Kia o šest procent na 1448 aut.

Příčinou jsou masivní slevy na skladové vozy, dosahující až 200 tisíc korun. Již při zahájení slevových kampaní automobilky upozorňovaly, že jsou časově omezené, buď do konce března, nebo do vyprodání zásob vozů z loňska.

Celkem dvanáct dealerů různých značek HN potvrdilo, že po doprodání zásob se nová auta začnou prodávat za ceníkové ceny, čili, že se oproti současnému stavu zdraží. A to o 30 až 70 tisíc korun. Šrotovné, které všichni dealeři vítají, by tedy nahradilo část slev, jež zatím šly na jejich úkor.

ČSSD ale navrhuje šrotovné ve výši 25 tisíc korun na auto, čili zhruba desetinu průměrné ceny menšího vozu. To podle analytiků není tak silný impulz, aby motivoval lidi k zadlužení v současné nejisté době, kdy se jejich příjmy mohou radikálně snížit.

Pro srovnání: německé šrotovné ve výši 2500 eur představuje čtvrtinu ceny malého auta, podobně jako 2000 eur na Slovensku, kde polovinu platí prodejci aut.

Stát na šrotovném vydělá

Šrotovné české ekonomice sice nepomůže, ale také ji nic nebude stát. Diskuse o tom, že šrotovné položí Státní fond životního prostředí na lopatky, jsou scestné.

Šrotovací prémie je totiž spojena s nákupem nového vozu, v jehož ceně je započtena DPH. Pokud by šrotovné činilo 25 tisíc korun za auto, pak při ceně 250 tisíc korun za nový vůz se státu na DPH vrátí 40 tisíc korun. Šrotovné 50 tisíc korun, které ČSSD navrhuje na nákup elektromobilu, je nereálné: elektromobily neexistují.

To, že by šrotovné zvýhodnilo jen skupinu lidí, kteří vlastní auto starší deseti let, lze pominout. V Česku se dlouhodobě z peněz všech daňových poplatníků zvýhodňují určité skupiny lidí. Ať jde o obyvatele panelových domů, kterým stát přispívá na zateplení, kdežto domkářům ne, nebo o věřící, na jejichž církve platí ateisté.