Odpovídá Klára Valentová. Advokátní kancelář Ambruz a Dark
Právní postavení absolventů škol na pracovním trhu se v současné době v podstatě neliší od postavení ostatních zaměstnanců.
Starý zákoník práce ještě do počátku roku 2004 chránil absolventy tím, že vylučoval možnost uzavřít s nimi do dvou let po ukončení studia pracovní poměr na dobu určitou. Toto omezení však v současné době již neexistuje.
Nový zákoník práce účinný od roku 2007 stanoví ve vztahu k absolventům pouze povinnost zaměstnavatele zabezpečovat přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon pracovních činností.
Tato odborná praxe je považována za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
Pokud absolvent po ukončení studia nesežene práci, může se evidovat jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce místně příslušném podle bydliště.
Zvýšená péče se při zprostředkování zaměstnání věnuje jenom absolventům do dvaceti let věku (například úřad práce pro ně vypracuje na míru individuální akční plán).
Co se týká podmínek pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, nejsou absolventi nijak zvýhodněni oproti ostatním uchazečům.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností získal dobu důchodového pojištění v délce alespoň dvanáct měsíců.
A zároveň požádal o poskytnutí podpory úřad práce, u kterého je evidován.
Oproti dřívější právní úpravě není dnes doba studia považována za náhradní dobu zaměstnání.
