Nynější izraelský ministr průmyslu, obchodu a práce Binyamin Ben-Eliezer (73) má za sebou letité zkušenosti v politice. Působil dříve jako ministr národní infrastruktury, ministr obrany a také jako ministr výstavby a bydlení, ministr spojů a místopředseda vlády. Již v roce 1984 usedl v izraelském parlamentu a pracoval v řadě parlamentních výborů. Ostruhy si předtím vysloužil v armádě jako důstojník, byl velitelem v jižním Libanonu. Nynější funkce v době dopadů globální krize na izraelskou ekonomiku je však snad ještě náročnější, než mnohé předešlé.
V souvislosti s aktuálním stavem ekonomiky a jejím vývojem a možnosti ekonomické spolupráce poskytl ministr Binyamin Ben-Eliezer magazínu Exportér rozhovor.
Exportér: Během uplynulých letech zažívala izraelská ekonomika boom. Co spustilo tento růst?
Skutečně, izraelská ekonomika od roku 2003 rychle rostla, a to z několika hlavních důvodů. Za prvé, Izrael je silně zakotven v globální ekonomice. To znamená, že jsme úspěšně čerpali z globálního růstu předkrizových let. Za druhé, státní kasu nám pomohla naplnit privatizační politika naší vlády. Tento proces vedl k větší otevřenosti Izraele vůči světu a zboural mnoho překážek, kterým u nás museli dříve čelit zahraniční investoři. Třetím důvodem je úspěch a přitažlivost izraelských technologií, které splňují potřeby trhu v celém světě.
Exportér: Růst vaší ekonomiky však zbrzdila globální recese. Jaký je její současný stav a kdy vidíte odeznění těchto dopadů?
Krize bankovního a finančního sektoru se nás nedotknula tolik, jak tomu bylo v jiných zemích. Stalo se tak díky poměrně konzervativní politice izraelských bank a finančních regulátorů. Nicméně světová krize, která udeřila na mezinárodních trzích, se projevila i v Izraeli, jejíž ekonomika je závislá na zahraničním obchodu. Naštěstí naše ekonomika již od druhého čtvrtletí letošního roku opět roste. I když musíme být nadále opatrní, jsem optimistou a věřím, že její výhledy zůstanou pozitivní.
Exportér: Jaké jsou hlavní sektory izraelské ekonomiky?
Izraelská ekonomika je velmi diverzifikovaná. Zaměřuje se na sektor high-tech, hlavně oblast telekomunikací, softwarů, lékařských přístrojů a biotechnologií. Tyto sektory vytvářejí zhruba 50 procent izraelských průmyslových exportů. Když vezmeme v úvahu, že izraelská ekonomika je malá a závislá na zahraničním obchodu, je jasné, že tyto sektory mají pro nás zásadní význam. Velký důraz ovšem klademe i na vodní technologie a obnovitelné energie, což jsou oblasti, které moje ministerstvo podporuje a propaguje přes tzv. národní programy na vývoj nových technologií v Izraeli. Dalšími důležitými odvětvími jsou zemědělství a chemický průmysl.
Exportér: Izraeli se úspěšně daří získávat zahraniční investory. Můžete vysvětlit, jaké máte investiční pobídky?
Máme lákavý high-tech průmysl s výrazným potenciálem. Díky našim inovacím jsme upoutali pozornost globálních investorů. Jen v uplynulém roce, nehledě na světovou krizi, jsme získali přímé zahraniční investice v hodnotě 10,5 miliardy dolarů. A to zase pomohlo naší měně posílit vůči světovým měnám.
Co se týká investičních pobídek, nabízíme jich široké spektrum, to nejen v průmyslovém sektoru, nýbrž i v oblastech cestovního ruchu a nemovitostí. Tyto pobídky mají různé formy, včetně grantů, daňových úlev, podpory infrastruktury a vzdělání. Pobídky platí stejně pro domácí a pro zahraniční investory, i když musím podotknout, že v nějakých případech jsou příznivější pro zahraniční investory.
Exportér: Proč se vlastně Izrael zaměřuje tak výrazně na vědu a výzkum?
Z různých důvodů. My Izraelci jsme přirození podnikatelé, jsme kreativní a ochotni vzít na sebe riziko. Myslíme globálně a hledáme inovativní řešení. Za druhé, náš pohled na vědu a výzkum vychází z efektivní spolupráce mezi světem průmyslu a akademickou obcí. Ve spojení s různými vládními programy na podporu a povzbuzení průmyslového výzkumu se tak vytvořilo produktivní a úspěšné prostředí. Samozřejmě musíme brát v úvahu i specifické podmínky naší země. Mnoho z našeho vývoje v oblastech, jako jsou vodní technologie a zemědělství, vzniklo jako důsledek nedostatku vody. Museli jsme najít způsoby, jak nejlépe zužitkovat každou kapku. Proto jsme například rozvíjeli efektivní zavlažovací systémy. Navíc politická situace a potřeba bránit se vedly Stát Izrael k tomu, aby vyvíjel vlastní sofistikovaný obranný průmysl. Na to se vztahuje věda a výzkum, které se staly základem civilního průmyslového výzkumu. Dnes investuje Izrael nejvíc ze všech zemí světa do vědy a výzkumu, je to čtyři až šest procent hrubého domácího produktu.
Exportér: V jakých oblastech vidíte možnost úspěšné spolupráce mezi českými a izraelskými podnikateli?
Myslím si, že potenciál pro úspěšnou spolupráci je značný. Největší šance bych však viděl v high-tech průmyslu. Podle mých zkušeností se spolupráce nastavuje nejlépe během výzkumné a vývojové fáze. A na to máme již vytvořené struktury, buď přes různé programy Evropské unie, nebo bilaterální dohody o vědě a výzkumu. Naše vlády takovou dohodu nedávno podepsaly.
Přirozeně že existují i jiné oblasti, které se hodí pro spolupráci. Izrael může hodně nabídnout automobilovému průmyslu, který je významný a vyvinutý v České republice. Zejména oblasti automatizace by se hodila naše softwarová řešení.
Věřím, že spolupráce mezi našimi zeměmi by se nejlépe nastartovala pomocí vzájemných návštěv a schůzí. Proto bych rád pozval zástupce české vlády i podnikatelů na náš veletrh WATEC. Tento významný mezinárodní veletrh pro vodní technologii se koná od 17. do 19. září v Tel Avivu.
Již na minulý veletrh WATEC před dvěma lety přijela delegace z Česka, rád bych uvítal Čechy i letos.
Exportér: Zmínil jste novou mezivládní dohodu o průmyslovém výzkumu v soukromém sektoru. Jaký je cíl této dohody?
Dohoda má za cíl povzbudit spolupráci v oblasti průmyslového výzkumu mezi izraelskými a českými firmami. Věříme, že kooperace je důležitá právě v oblasti vědy a výzkumu, aby se znalosti a zkušenosti vyměnily, a firmy tím zvýšily svou konkurenceschopnost.
Obě strany budou poskytovat granty - Izrael přes Úřad hlavního vědeckého poradce při Ministerstvu průmyslu, obchodu a práce a Česká republika přes Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR - svým firmám. Tím nejen že podporujeme inovace, ale snížíme i riziko a náklady, které firmy musejí investovat do společného projektu. K tomu musím dodat, že Izrael má rozsáhlou síť dohod po celém světě a že naše vzájemná dohoda může otevřít českým firmám dveře k našim partnerům v jiných částech světa. Doufám, že zase české firmy nám pomůžou ke vstupu na třetí trhy.
Exportér: Mezi českými exportéry jsou i dravé malé a střední podniky. Mají ale šanci vstoupit na izraelský trh, který čelí silné konkurenci globálních hráčů?
Izraelský trh je malý a může malým a středním podnikům nabízet spoustu příležitostí. I naše podniky patří k malým a středním firmám. A tak věřím, že vaši exportéři si u nás najdou své místečko a své partnery, s nimiž pak mohou úspěšně obstát na izraelském trhu.
Exportér: Co byste radil českým podnikatelům, kteří chtějí dobývat izraelský trh? Na která specifika si mají dávat pozor?
Náš trh je otevřený mezinárodním aktivitám. Řekl bych, že naše země je vůbec jedna z nejotevřenějších v mezinárodním obchodu. Jsme multikulturní, takže český podnikatel by neměl mít problémy najít si zde partnera. Možná i někoho z Česka, kdo by pak mohl pomoci dál. No, však je Izrael zemí imigrantů.
Exportér: Můžete říci, jak se podle vás dívají Izraelci na Čechy a Českou republiku?
V Izraeli máme skutečně velmi vřelý vztah vůči Čechům. Nezapomněli jsme, jak nás Češi podporovali během války v roce 1948. Zatímco většina zemí uvalila embargo na prodej zbraní do Izraele, a tím nám bránila dostat zbraně, které byly tak klíčové pro naše přežití, Češi nám pomohli. A od pádu komunistického režimu jsme svědky vývoje našich vzájemných ekonomických a kulturních vztahů a přátelství. Praha a Česká republika jsou také oblíbeným cílem nejen našich turistů, ale i investorů, o čemž svědčí příklad firmy Teva. A víte, co je u nás oblíbené? Škodovky. Byly dokonce vybrané jako oficiální auta izraelských vládních ministrů.
