Stát by měl zefektivnit komunikaci své proexportní strategie vůči malým a středním podnikům. Právě účinnější informování o jejích konkrétních a praktických aspektech si přeje absolutní většina malých a středních tuzemských firem. Tento zásadní poznatek vyplývá z dotazníkového šetření, který uspořádala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) mezi svými členy v metodické spolupráci s Českým statistickým úřadem. Své názory vyslovilo 246 majitelů převážně středních firem, z nichž méně než desetina neznala seznam prioritních zemí zařazených v Exportní strategii ČR na léta 2006-2010.

Výsledky průzkumu potvrzují, že téměř devět desetin exportérů má zájem o informace o možnostech využití konkrétních forem státní podpory exportu v jednotlivých, zejména prioritních teritoriích. Třeba formou častějších přímých setkávání či propagací operačních programů strukturálních fondů. "Firmy musí mít rychlý přístup k informacím o teritoriu, k urychlenému vyřízení exportních úvěrů, k zajištění pohledávek a pojištěním za přijatelnou cenu. Státní podpora exportu v době krize by měla být jasně definovaná a všeobecně známá. Provedený průzkum to však nepotvrzuje," zhodnotil výsledky šetření předseda představenstva AMSP, Břetislav Ošťádal.

Kritický je postoj malých a středních firem i k existenci České rady pro obchod a investice, která byla vytvořena jako poradní orgán ministra průmyslu a obchodu ČR. Více než čtyři pětiny malých a středních firem (84 %) o existenci nevědí. Více než devět desetin respondentů by uvítalo informace o jednání a závěrech Rady, o jejíž práci není podnikatelská veřejnost informována. Situace je dramatičtější o to, že téměř stejný počet firem se domnívá, že Rada neprosazuje jejich zájmy.

Jak upozorňují organizátoři průzkumu, problémů s naplňováním proexportní politiky českého státu je v mnohem více. A zřetelněji vystupují na povrch zejména v současné době recese.

Zástupci malých a středních firem zejména upozorňují na skutečnost nedostatečného zviditelňování obchodně ekonomických úseků v prioritních zemích a požadují výraznější komunikaci s podnikovou sférou. "Průzkum jednoznačně potvrdil, že podpora malých a středních českých exportérů pokulhává. Špatné fungování některých obchodně ekonomických úseků je setrvalý stav kritizovaný podnikateli řadu let. Není to však jen otázkou úseků jako takových, ale personálním obsazením zastupitelských úřadů," uvedl Břetislav Ošťádal

Z šetření vyplynulo, že služeb obchodně ekonomických úseků našich ambasád využilo jen zhruba 14 procent exportérů z řad malých a středních firem. Z toho takřka pětina z nich má k jejich práci vážné výhrady a za nedostatečné je považuje další necelá pětina exportérů. Vážné zamyšlení vyvolává ovšem skutečnost, že hlavními důvody nespokojenosti jsou zdlouhavost (63 % případů) a nízká kvalita výstupů (50 % případů). Závěry průzkumu k tomu podotýkají, že malý podíl využití obchodně ekonomických úseků a důvody nespokojenosti vedou k potřebě výrazněji posílit ekonomický charakter české diplomacie, kvalitu personálu a orientaci na business. Jak k tomu dodává řada nespokojených exportérů, kteří chtějí zůstat v anonymitě, nejde jen o zmíněné obchodně ekonomických úseky jako takové, nýbrž o některá celá velvyslanectví.

Jeden ze závěrů šetření byl, že je třeba posílit ekonomický charakter diplomacie i příslušné státní správy a zlepšit jejich provázanost a komunikaci s podnikovou sférou. Nezbytné bude i posílení ekonomického personálu státu v zahraničí a racionalizace všech současných zastoupení státu.

Zahraniční kanceláře proexportní agentury CzechTrade a jejich působení ve prospěch firem je hodnoceno mnohem příznivěji. V šetření 43 procent exportérů vyjádřilo spokojenost, stejné množství má drobné výhrady a vážné výhrady uvedlo 13 procent respondentů. I když je určitá firemní finanční spoluúčast v poskytování služeb kancelářemi CzechTrade pochopitelná, otázkou je nastavení výše a rozsahu úhrad. To, co exportéři dlouhodobě oceňují na práci zástupců CzechTrade, je klientský přístup a snaha o efektivitu. Co dokonce část zástupců malých a středních firem (40 %) považuje za účelné, je zrušení obchodně ekonomických úseků našich ambasád a ponechání v nich jen kanceláří CzechTrade.

Firmy ovšem postrádají takové služby státu v zahraničí jako podpora marketingu, odbytu a akvizice (53 % respondentů), kvalitní rešerše firem, oborových sdružení a institucí včetně kontaktů postrádá 44 % respondentů a dalších 40 % rychlou dostupnost základních informací o trhu. Efektivní nastavení těchto služeb je důležité i proto, neboť téměř polovina tuzemských malých středních firem (46 %) zvažuje export mimo evropský kontinent. Z hlediska teritoriálního převažuje u těchto respondentů asijský trh (64 %).

Celý průzkum naleznete na: http://www.amsp.cz/Default.aspx?pageId=3