V současnosti realizuje Česká republika v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v několika balkánských zemích řadu projektů zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS), a to v hodnotě zhruba 275 milionů korun. V Srbsku jde v současné době o sedm projektů v hodnotě zhruba 150 milionů korun, v Bosně se jedná o čtyři projekty v hodnotě 100 milionů korun a v Albánii je jeden projekt v hodnotě 25 milionů korun. Většina z nich by měla být ukončena v roce 2010.

Většinou jsou to projekty technologicky náročné, využívají moderní způsoby řízení a jejich realizace je náročná na know-how. Tato forma ZRS napomáhá partnerským zemím nacházet východiska z tíživé situace a současně vytváří dobrou image ČR na Balkáně. V některých případech jsou projekty realizovány za finanční spoluúčasti partnerské země, což zvyšuje efektivnost spolupráce.

Mezi příklady úspěšné rozvojové spolupráce byla v letech 2002-2004 realizována první etapa projektu plynofikace města Loznice. Český podnik získal - teprve jako třetí nestátní podnik v Srbsku - licenci na prodej plynu a již koncem roku 2004 byl slavnostně spuštěn přívod plynu do prvních domácností v Loznici.

V průběhu roku 2005 bylo položeno celkem 40 km distribuční sítě a připojeno 300 rodinných domů. Od roku 2006 pokračoval projekt postupné plynofikace ještě v dalších městech (lázní Banja Koviljača a Lešnice) s celkovou kapacitou 3200 domácností.

V návaznosti na to byl vybrán jiný český realizátor navazujícího projektu, jehož předmětem byla teplofikace Loznice a lázní Banja Koviljača a modernizace místní teplovodní sítě záměnou paliva z mazutu na plyn.

Úspěšným případem ZRS v Srbsku je projekt sanace následků důlní činnosti na ekologii v regionu Sjenica, kde v důsledku těžební činnosti zanikly lokální zdroje pitné vody. Díky projektu se mají identifikovat nové zdroje surové vody vhodné ke zpracování na pitnou vodu, navrhnout technická řešení čerpání vody a úpravy pitné vody a v jeho rámci dodání technologie. V rámci projektu zajišťuje český realizátor projektu dodávku a montáž zařízení čerpací stanice surové vody a technologického zařízení úpravny pitné vody, včetně nadzemní stavební části úpravny s kapacitou 20 l/s.

Další úspěšný projekt je zajištění signálně bezpečnostního zařízení železničních vleček dvou stanic Vreoci a Obrenovec, jejichž prostřednictvím je zabezpečována doprava uhlí pro tepelnou elektrárnu TENT Obrenovac. Tato elektrárna pokrývá 50 % spotřeby elektrické energie v Srbsku. Hospodářský úpadek a izolace Srbska dovedly elektrárnu do stavu, kdy byla přerušena investiční výstavba moderních zařízení a technologií a volné finanční prostředky byly investovány pouze do minimální údržby. Zařízení stanic je technicky zastaralé, což přináší značné provozní problémy. Většinu dodávek pro modernizaci těchto dvou stanic dodávají české firmy.

Jeden z největších projektů ZRS v gesci MPO je realizován v Bosně v oblasti energetiky. Jde o modernizaci řídicích systémů na povrchovém dole PK Dubrave v Kantonu Tuzla, který byl zahájen v roce 1998. Nejprve byl zaměřen na obnovu a zprovoznění těžby uhlí na povrchových dolech Šikulje a Dubrave, které zajišťují uhlí pro tepelnou elektrárnu v Tuzle. Tato činnost v podstatě pokračuje dodnes. Projekt podpořil využití technologických procesů používaných na povrchových dolech v ČR.

V rámci rozvojové spolupráce se v Bosně realizoval i projekt elektrifikace vesnic v okolí Derventy. Šlo o elektrifikaci míst, která spadají pod Malou Sočanici, okruh, na který je možné přípojkami napojit vesnici Mišinci a samostatné statky v okolí.

V letošním roce byl zahájen projekt v Albánii, týkající se implementace nové technologie, což by mělo přispívat ke zlepšení životního prostředí v ropném průmyslu v regionu Kučova. Realizace projektu je rozdělena do tří fází - od zmapování existujících ekologických zátěží přes zkušební sanační zásah po vypracování detailního projektu sanace areálu s návrhem jeho dalšího využití. Při realizaci se počítá i se spoluprací místních pracovníků.

Projekt reaguje na složitou situaci v oblasti a jeho potřebnost dokazuje skutečnost, že způsobené ekologické škody v prostorách bývalé rafinerie jsou vážnou hrozbou pro místní obyvatele v oblasti. O významu projektu svědčí i fakt, že je podporován albánským Ministerstvem životního prostředí Albánie a Ministerstvem hospodářství, obchodu a energetiky.

Podstatné je, že zlepšování sociálních a ekologických podmínek na Balkáně vytváří současně předpoklady pro obchodní spolupráci českých podnikatelských subjektů s těmito zeměmi.

Autorka pracuje v Oddělení zahraniční rozvojové spolupráce a finančních záležitostí MPO

Další informace najdete na www.exporter.ihned.cz v rubrice  A NAVÍC