Albánie. Proč ne teď?

Oficiální hosté se obvykle vozí z Tirany po slušné dálnici do přímořského Durrese. Nejinak tomu bylo v případě říjnové návštěvy českého prezidenta Václava Klause. Provázela ho mise podnikatelů, zorganizovaná Svazem průmyslu a dopravy, která se v tomto ekonomickém centru země a druhém největším městě se čtyři sty tisíci obyvatel zúčastnila i byznysového semináře. Téma bylo jedno jediné: Možnosti spolupráce.

Významná nabídka padla od Klodiana Pajunia, prefekta tohoto města, které je nejdůležitějším albánským přístavem, přes které prochází 90 procent veškerého zboží. Přičemž právě budovaný nový terminál pro trajekty za 19 milionů eur měl navýšit dosavadní kapacitu

"Chceme u nás vybudovat průmyslovou zónu a energetický park. Vypíšeme mezinárodní tendr a výherce získá pozemek za jedno euro na třicet let," prohlásil Klodian Pajuni.

V energetickém parku se počítá s výstavbou termoelektrárny, favoritem je model dvou bloků o výkonnosti 600 megawat.

Albánie se totiž potýká s nedostatkem elektrické energie. A právě energetika a je potenciální příležitostí pro naše firmy, byť s přihlédnutím na veškerá místní specifika. Šance jsou zejména v hydroenergetice, ale i v produkci biomasy, větrné a také solární energetice vzhledem ke třem stovkám slunečních dnů.

Energetický park by podle názoru Klodiana Pajuniho měl být využit nejen na výrobu energie, ale i pro zásobování naftou a plynem. "Vyroste zde rafinerie a naprosto vše, co k takovému energetickému parku patří," míní starosta. "Všechno je zatím otevřeno. Nejdřív budeme muset rozhodnout, jaké použijeme technologie," dodává Klodian Pajuni.

Celkově chce Albánie vytvořit šest zbrusu nových průmyslových zón. "Budou v nich platit různé daňové prázdniny a levný nájem. Největší 850hektarová průmyslová zóna vzniká ve městě Durres," říká Marinela Jazoj, výkonná ředitelka FIAA (Foreign Investors'Asssociation of Albania). Momentálně je zmíněná zóna jen kusem suché země, ale Albánci si od ní hodně slibují.

Příležitostí by mohl být také důlní průmysl. V Albánii jsou už sice přítomni Kanaďané, ale severní část země s hlavními surovinami, zůstává zatím ve stínu zájmu investorů. "Vláda je připravena poskytnout investorům daňové prázdniny," poznamenala Marinela Jazoj. Vedle toho potřebuje Albánie výrazně budovat infrastrukturu, zajistit funkční odpadové hospodářství a také rozvíjet turistický sektor. Nyní vytváří turismus 18 procent albánského HDP. V budoucnu by to mělo být daleko více. Předpokladem je však pro postavení turistických komplexů připravení 476 kilometrů dlouhého pobřeží, tedy včetně jeho vyčištění. Investoři v oblasti cestovního ruchu mohou získat status preferované osoby, což obnáší daňové prázdniny pro daň ze zisku. Prvních pět let jde o 100procentní úlevu, dalších pět let 56 procentní úlevu. Jinak nabízí Albánie zahraničním investorům možnost pronájmu státní půdy za jedno euro ročně. Týká se to oblasti DurrĎs, která je největší turistickou destinací v Albánii a kde jsou ještě volné pozemky na pobřeží. Stojí tu už více než 100 hotelů s kapacitou 150 tisíc návštěvníků ročně. "Teď je ten správný okamžik u nás investovat," tvrdí Marinela Jazoj. A poukazuje na skutečnost, že v Albánii je zavedená rovná daň ve výši 10 procent, příští rok má být snížena dosavadní 20procentní DPH. Ovšem pro strojírenský sektor platí stoprocentní výjimka z DPH.

Ohromné plány, značný posun. Dokonce prezident Václav Klaus prohlásil, že Albánie učinila za poslední dva roky obrovský krok dopředu. "Jsem spokojen s výsledky rozhovorů s albánskými partnery. Zejména jsem tlumočil, že Albánie má v nás přátele," uvedl Václav Klaus. Podobně se vyjadřují i Albánci. Mnozí z nich vzpomínají na dřívější intenzivní spolupráci. Mimochodem v přístavu Durres se dodnes používají české vlečky.

O dobrých vztazích se pochvalně vyjadřují i někteří čeští podnikatelé. Například Zdeněk Fiala, obchodní ředitel ZVU Potez, má s Albánci dobré zkušenosti. Nedávno získal kontakt na zvýšení kapacitu pivovaru Korča na 200 tisíc hektolitrů ročně. Navázal tak na dřívější spolupráci. "Při investičním rozhodnutí jsme zůstali věrní Čechům," říká jeho albánský partner Irfan Hysenbellu, který patří k největším podnikatelům v Albánii. Je nejen prezidentem investiční skupiny Hysenbelliu, ale i vydavatelem deníku Panorama. Oba věří, že nehledě na veškeré problémy současné doby stojíme teprve na začátku dalších podnikatelských a mezilidských vazeb mezi Čechy a Albánci.

Podnikání v Albánii

Silné stránky

- stabilní a vysoký ekonomický růst v minulých letech
- suroviny (plyn, ropa, uhlí, měď aj.)
- vysoký potenciál obnovitelných zdrojů energie (voda, vítr)
- předpoklady pro rozvoj těžebního průmyslu, cestovního ruchu, zemědělství
- nízké daně

Slabé stránky

- nedostatky v infrastruktuře (silnice, elektrický proud, vodní a odpadové hospodářství)
- slabá integrace do světového hospodářství

Šance

- plány budování a modernizace zdrojů elektřiny (vodní a klasické elektrárny, přenosová síť)
- značný investiční potenciál v oblasti zásobování vodou a čištění vody
- stabilizační a asociační dohoda s EU vstoupila v platnost 1. 4. 2009

Rizika

- byrokracie
- korupce
- netransparentnost ekonomických a politických procesů

Tři tisíce let existence města Durrese připomíná amfiteatr.