Irák: země, kde kulovnici říkají "brno"

Na zamávání na taxík v ulicích Irbílu, metropoli iráckého Kurdistánu, dost možná už příští rok zastaví řidič ve Škodě Octavia. Adel Sadiq, místní dealer české automobilky, totiž plánuje koupi dvou tisícovek těchto vozů právě pro kurdské taxikáře.

"O škodovky tu bude velký zájem," říká perfektní češtinou třiapadesátiletý Iráčan - v Česku vystudoval vysokou školu. Starší generace Iráčanů podle něj auta z Čech dobře zná, v 50. letech se sem dovážela a sloužila hlavně jako auta pro učitele.

Sadiq otevřel v Irbílu moderní showroom české značky před necelými dvěma roky a od té doby prodal přes 300 vozů. Nyní zvažuje, že otevře další dvě prodejny. I přesto, že odbyt nových vozů v Iráku - stejně jako jinde na světě - letos prudce klesá. Irácký trh navíc zaplavily ve velkém ojetiny z Dubaje a dalších petrodolary živených měst na Arabském poloostrově.

"Velké množství pracovníků ze zahraničí, hlavně z Asie, tam přišlo kvůli krizi o zaměstnání. Vrátili se domů a auta, která si pořídili na leasing, nechali i s klíčky v zapalování na letišti," říká Sadiq. Tato auta - většina z nich je v dobré kondici - vozí leasingové firmy do Iráku, kde je hluboko pod cenou prodávají.

Jedna země, dva světy

Kdo do Irbílu přiletěl po pár dnech strávených v 320 kilometrů vzdálené irácké metropoli Bagdádu, pozná rozdíl na první pohled. Jako by se ocitl ve zcela jiné zemi. Třeba silnice jsou zcela nové - a o poznání kvalitnější než v Praze. Po celém městě, které je s více než jedním milionem obyvatel třetím největším v Iráku, panuje čilý stavební ruch.

Irbíl, v němž sídlí autonomní kurdská vláda, se navíc může pyšnit dlouhou historií. Rozlehlá citadela, která městu vévodí, je údajně nejstarším souvisle osídleným místem na světě. Archeologické práce tu provádí česká firma Gema Art, která před časem dokončila rekonstrukci minaretu Čoli, který patřil k jedné z nejstarších mešit Irbílu.

Kurdské provincie na severu Iráku si ale oblíbili i další podnikatelé. Místní vláda se snaží dávat co nejvíce peněz, které přicházejí z Bagdádu (17 procent centrálního rozpočtu), do rozvoje infrastruktury. Bezpečnostní situace je tu na rozdíl od jiných částí země vcelku klidná, a i když tu vojáci samozřejmě stále hlídkují, na ulicích je téměř nevidíte.

A přítomnost v Kurdistánu může být pro firmy také dobrý odrazovým můstkem pro celý Irák. Vždyť prezidentem celé země je Kurd Džalál Talabání a Kurdové sedí i v čele důležitých ministerstev průmyslu a vodních zdrojů.

Zlatokopecké období

A právě nyní se dají v Iráku udělat dobré obchody, země dostává pomoc ze zahraničí a rozvoj může financovat z příjmů z ropy, jejíž cena se po propadu v důsledku krize opět zvedá.

"Jít do Iráku je jednou z mála možností, jak přijít k byznysu ve chvíli, kdy ve světě zuří krize," říká ministr průmyslu Vladimír Tošovský, který před nedávnem Bagdád a Irbíl spolu s českou podnikatelskou delegací navštívil. "Iráčané na naše nabídky čekají. Považují nás za špičkové odborníky a o našem zboží často říkají, že jde o špičkovou německou kvalitu za nízké české ceny," dodává Tošovský. I přesto, že ceny už dávno dosáhly na evropskou úroveň.

Tošovský přijel do Bagdádu den po ohromných útocích, které otřásly vládními budovami v centru města a stály život dvou stovek lidí. Po více než pěti letech šlo o první ministerskou návštěvu z Česka. Politická podpora je tu ale zcela zásadní a pro byznys klíčová. "Je důležité, když se firma může odkázat na jednání s ministry. Naši partneři jsou většinou státní firmy," říká šéf Chemoprojektu Tomáš Plachý.

Zatím však do země míří hlavně firmy, které už tu působily a s místními už navázaly kontakty v minulosti. Na slavnou minulost navazuje brněnský Zetor, jehož traktory znají Iráčané pod jménem Antar (tedy v překladu "bohatýr"), nebo Česká zbrojovka. Ostatně kulovnici tu nikdo neřekne jinak než "brno".

"Nikdo nový zatím neměl moc odvahu sem přijít. Teď je tu přitom takové zlatokopecké období. Postupně se bude konkurence přiostřovat," říká šéf Sigmainvestu Petr Pokorný, který do Iráku dodal od roku 2004 už čtyři velká zařízení na přečerpávání vody.

Byznys navíc nejde dělat bez osobní přítomnosti. "Pokud tady firma nemá zástupce, který rozdává pozornosti a udržuje kontakty, jen velmi těžko se v byznysu prosazuje," říká Milan Kuchta z firmy EGE - Montáže, který dříve působil jako poradce na kurdském ministerstvu energetiky.

Bezpečnostní situace se v poslední době i přes zmíněné výbuchy zlepšuje. Přesto například v centrální, takzvané zelené zóně Bagdádu kontrolují vojáci na mnoha stanovištích projíždějící auta. A místní volný pohyb po městě cizincům nedoporučují.

Miliardové investice

Rekonstrukce Iráku však postupně nabírá na obrátkách a sami Iráčané mají velké oči. "Už za pár let bychom chtěli těžit sedm milionů barelů ropy denně, chystáme investice za 100 miliard dolarů. A časem se chceme stát největším ropným producentem na světě," řekl HN v Bagdádu ministr ropy Husajn Šahristání. Dnes se přitom denní těžba pohybuje kolem 1,5 milionu barelů. Irák má ale druhé nejvyšší prokázané zásoby ropy na světě, jež podle posledních údajů představují asi 100 miliard barelů.

Velké plány irácké centrální vlády však u ropy nekončí - Šahristání říká, že země navíc chce vyvážet zemní plyn a vybudovat nové plynovody. "Jsme schopni zásobovat plynem i Evropu, ale ne v blízké budoucnosti," doplňuje Šahristání.

České firmy se na modernizaci ropného průmyslu už podílejí - vedle Chemoprojektu třeba Prokop Engeneering nebo Unis. Dodnes tvoří zhruba 60 procent zpracovatelských kapacit zařízení dodaná českými firmami.

ŠKODOVKY V KURDISTÁNU
Adel Sadiq (vpravo) předvedl ministrům svůj autosalon v centru Irbílu, který otevřel před dvěma roky. Octavia Tour i Superb tu vyjdou v přepočtu levněji než v Česku. foto: Tomáš Bartovský

BEZPEČNĚJI, ALE...
Bezpečnostní situace v Iráku se v poslední době zlepšuje. Hlavní silniční tahy, jako ten z bagdádského letiště do centra města, ale lemují výstražné nápisy. foto: hn - Martin Petříček