Evropští bankéři dál odmítají půjčovat

Společnost Abertis Infraestructuras je největším španělským provozovatelem dálnic. Za posledních dvacet let neustále zvyšovala své příjmy a ratingová agentura Standard & Poor's jí dává jen ta nejlepší hodnocení. Přesto ji ale žádná banka neoslovila s nabídkou výhodné půjčky.

"Za patnáct let podnikání v oboru jsem nezažil, že by banky byly tak neochotné poskytovat úvěry," říká José Aljaro, který je finančním ředitelem barcelonské společnosti Abertis.

Firma se proto uchýlila k vydání dluhopisů - v září prodala své obligace v hodnotě jedné miliardy eur se sedmiletou splatností.

Přestože se Evropská centrální banka snažila rozhýbat úvěrový trh velkorysými finančními injekcemi, bankovní domy stále odmítají půjčovat a peníze raději investují do bezpečných vládních obligací.

Vůbec poprvé tak v Evropě objem půjček poskytnutých prostřednictvím podnikových dluhopisů převýšil objem půjček od bankovních domů. Jen v letošním roce se objem vydaných podnikových dluhopisů zdvojnásobil na rekordních 337 miliard eur.

Evropské banky, které během krize přišly o 561 miliard dolarů, mají přitom hotovosti dostatek. Evropské vlády poskytly podle údajů Evropské unie svým bankám finanční pomoc ve výši 5,3 bilionu dolarů, což převyšuje roční hrubý domácí produkt německé ekonomiky.

Podle údajů Evropské centrální banky držely finanční instituce v říjnu vládní dluhopisy za 1,5 bilionu eur. Na konci roku roku 2007 to přitom bylo "jen" 1,2 bilionu. Situace v zemích EU se tak přiblížila chování bank ve Spojených státech, kde podle údajů americké centrální banky investovaly tamní bankovní domy do vládních obligací o 25 procent více než loni, a vlastní tak státní dluhopisy za 1,4 bilionu dolarů.

Vydat vlastní dluhopisy se poprvé odhodlal i největší kontejnerový přepravce, dánská skupina A. P. Moller-Maersk, který v říjnu vydal obligace za 750 milionů eur. "Po dluhopisech je poptávka. Zdá se, že evropský dluhopisový trh se stává větším a důležitějším způsobem financování," myslí si finanční ředitel dánského koncernu Jan Kjaervik, .

Kodaňský přepravce není zdaleka jedinou společností, která se rozhodla při financování svých projektů banky obejít. Za letošní rok vydaly evropské společnosti ve své první emisi dluhopisy za 21 miliard eur, což je podle banky Société Générale čtyřikrát více než loni.

Poptávka po podnikových obligacích není jediným důvodem, proč se společnosti pro vydávání dluhopisů rozhodují. "Obáváme se, že regulace finančních trhů ochotu bank poskytovat úvěry dále sníží," uvedl minulý týden Christof Hassig ze společnosti Holcim, která je druhým největším výrobcem cementu v Evropě. Švýcarská společnost tak 66 procent svého dluhu financovala prostřednictvím obligací. "Ještě loni to bylo jen 40 procent," dodal Hassig.

"Pro společnosti je nyní složitější refinancovat stávající dluhy a obdržet nové úvěry od bank," myslí si Daniel Pedersen z dánské PFA Pension. "Malé a střední podniky jsou tím zranitelnější, protože je pro ně mnohem složitější vydat místo získání půjčky vlastní dluhopisy," dodává Pedersen s tím, že obligace menších společností nejsou pro investory tak atraktivní.

NEPŮJČÍ MU
Salvador Alemany šéfuje společnosti Abertis Infraestructuras, která je úspěšným provozovatelem dálnic. Přestože má firma nejlepší hodnocení, banky jí půjčit nechtějí.
FOTO: BLOOMBERG