Klasik současné české malby Jiří Načeradský dodatečně oslavuje své loňské sedmdesátiny velkou výstavou v pražském Mánesu.
I když by se více hodila retrospektivní přehlídka bilancující půlstoletí, po které patří k našim nejvýraznějším umělcům, dal Načeradský přednost výstavě obrazů z minulého roku, tedy plátnům dosud neviděným. Výstava začala včera a potrvá do konce ledna.
Hřebíčky a běloba
Velkoformátové, ostře barevné obrazy s groteskně deformovanými postavami zaplnily všechny zdi horního sálu Mánesa. Přibližně padesátka děl je výběrem z eruptivní loňské tvorby.
"Nic mě nezdržuje, nemusím pořád něco shánět, nemusím restaurovat, konečně mám dost prostředků na materiál," odbývá uznalé řeči Načeradský, ale hned se propadá do vzpomínek a energicky rozkládá: "Za komunistů nebyla běloba, ani na Smíchově, ani v Karlíně, ani v Maďarsku. Nebo hřebíčky, všechno se shánělo, plátno bylo jenom umělý."
Svou pobavenou lamentaci zakončí ztišeným hlasem: "Přece jen je trochu na čase pospíchat." I když je obdivuhodně vitální, nechybí mu sebereflexe.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
