Klasik současné české malby Jiří Načeradský dodatečně oslavuje své loňské sedmdesátiny velkou výstavou v pražském Mánesu.

I když by se více hodila retrospektivní přehlídka bilancující půlstoletí, po které patří k našim nejvýraznějším umělcům, dal Načeradský přednost výstavě obrazů z minulého roku, tedy plátnům dosud neviděným. Výstava začala včera a potrvá do konce ledna.

Hřebíčky a běloba

Velkoformátové, ostře barevné obrazy s groteskně deformovanými postavami zaplnily všechny zdi horního sálu Mánesa. Přibližně padesátka děl je výběrem z eruptivní loňské tvorby.

"Nic mě nezdržuje, nemusím pořád něco shánět, nemusím restaurovat, konečně mám dost prostředků na materiál," odbývá uznalé řeči Načeradský, ale hned se propadá do vzpomínek a energicky rozkládá: "Za komunistů nebyla běloba, ani na Smíchově, ani v Karlíně, ani v Maďarsku. Nebo hřebíčky, všechno se shánělo, plátno bylo jenom umělý."

Svou pobavenou lamentaci zakončí ztišeným hlasem: "Přece jen je trochu na čase pospíchat." I když je obdivuhodně vitální, nechybí mu sebereflexe.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se