Náš byznys je hodně podobný politice

Michal Jílek strávil svůj celý pracovní život v jedné firmě. Hned po škole nastoupil jako obchodní reprezentant do firmy Zepter a po osmnácti letech to "dotáhl" až na generálního ředitele. O tom, jak funguje firma založená na principu osobního prodeje, o stížnostech na "předražené hrnce", ale hlavně o sportu a bikram józe jsme se bavili na společném obědě, pro který Michal Jílek vybral pražský podnik Café Louvre.

"Mám to tu rád, jsou tu profesionálové, jídlo je na dobré úrovni a navíc to sem mám blízko," říká Jílek, který v Zepteru začal už v roce 1991 a dodnes si pamatuje první zboží, které prodal. "Byla to sada nádobí Junior, tehdy ještě za 999 marek," říká. S prodejem, předváděním a doporučováními však nepřestal ani v pozici generálního ředitele.

Propagátor i prodejce

"Já vlastně prodávám neustále a nemusí to být ani výrobky naší firmy. Koupil jsem si například sporttester, který mi pomáhá s přípravou na maraton, a byl jsem jím tak nadšen, že už jsem ho doporučil třem kamarádům. Obdobu klasických sifonů, kterou jsem nedávno objevil, si zase díky mě koupilo už osm lidí," říká.

O tom, že Jílek dokáže kohokoliv nadchnout a přesvědčit snad pro cokoliv, po našem společném obědě nepochybuji. Poté, co vyprávěl o výhodách bikram jógy, které před dvěma lety propadl a díky níž mu zmizely migrény, jsme s fotografkou odcházely s tím, že na pátek sedm hodin ráno máme domluvenou první hodinu.

"K józe jsem se dostal také přes Zepter. Majitelka školy bikram jógy od nás chtěla koupit čisticí systém na principu páry, tak jsem jí ho šel předvést. Ona si jeden koupila a já začal cvičit. Chodím nejméně dvakrát týdně a k tomu čtyřikrát týdně chodím běhat," říká Jílek s tím, že při józe si nejenom dokonale vyčistí hlavu, ale napadají ho tam i nejlepší obchodní nápady. "Mám pocit, že i díky tomu zvládnu více věcí. Možná i proto jsem se rozhodl, že uběhnu maraton," dodává manažer, kterého běh na 42,5 kilometru čeká v květnu.

Přestože si Michal Jílek ve většině restaurací dává vždy jen své oblíbené jídlo a v Louvre je jeho "klasikou" penne s kuřecím masem, dnes zvolil krůtí špíz s paprikou a pórkem a šťouchanými bramborami. Sám se však do vaření raději moc nepouští - na rozdíl od svého bratra, který vlastní restauraci.

Nejlepší dovolená? V chatičce a se zpíváním

Michal Jílek vypadá na míň než na sedmatřicet let a spíše než generálního ředitele připomíná usměvavého mladého "kluka". O všem vypráví s nadšením, kterému musíte věřit. Třeba i tomu, že daleko více než dovolená v luxusních resortech ho baví týdenní tábor nedaleko Rakovníka, kde spí v chatičce a u ohýnku zpívá anglicky. Tam jezdí už třetím rokem se svými dětmi. "Je to pro mě nejlepší týden v roce. Taková ta klasická škola v přírodě, kde je jídlo na umělohmotném tácku a špenát je tam stále ještě více hnědý než zelený. K tomu spaní v chatičce a koupání v rybníce," líčí.

I když v Zepteru pokračuje devatenáctý rok, o změně neuvažuje. "V práci je stále něco nového a zajímavého, přede mnou jsou nové výzvy a rozvíjím se tu i lidsky. Navíc, může být firma do dvou let dvakrát větší než teď. Potenciál na to je a naše ambice jsou velké," ujišťuje šéf firmy, která loni vykázala obrat 840 milionů korun a i v krizi si udržela čtyřprocentní růst.

Kariéra v zahraničí ani v politice Jílka neláká. "Náš byznys je politice přitom hodně podobný. Zde také pracujete s lidmi, měníte jejich názory a šíříte myšlenky. Také musíte někoho přesvědčit, aby si koupil nádobí, za což vám třeba pak i může nadávat, ale věřím, že my to děláme s lepším úmyslem. Navíc u nás je hned zpětná vazba, kterou já potřebuji slyšet," dodává.

Nadávky na "předražené nádobí" prý příliš často neslyší. "Jistě, najdou se i lidé, kteří řeknou, že nádobí dali pod postel a už ho nechtějí nikdy vidět, ale máme i tisíce lidí, kteří jsou spokojeni a nakupují opakovaně," říká s tím, že od svého počátku tu firma uzavřela milion a půl kupních smluv a zákazníků, kteří smlouvu nechtějí dokončit, je v tom jen minimum.

"Ano, naše nádobí není levné a místo něj si můžete koupit třeba dvě barevné televize, ale používáním se vám zaplatí," říká.

No contact, no contract

Přestože provize prodejců se v Zepteru pohybují od 15 do 33 procent, odmítá, že to jsou lehce vydělané peníze. "Kdyby se dalo vydělat sto tisíc za jednu prezentaci týdně, tak v tomto byznysu dělá Putin, Bush a všichni další. Tady se fakt musí makat."

Jakýkoliv byznys je podle něj hlavně o matematice, a to platí i v Zepteru. "Jak se říká, no contact = no contract. I Jágr musí na bránu vystřelit víckrát, aby dal gól. Potřebujete mluvit s pěti lidmi, aby si někdo něco koupil," vysvětluje s tím, že lidé, kteří se prodejem živí, však dokážou prodat už na druhý pohovor.

V tom se byznys Zepteru nezměnil za celou dobu, co působí v Česku. Změnil se však způsob prodeje. Doba, kdy se sešly na prezentaci dva či tři další páry, je pryč. "Dnes také chodíme k zákazníkům, ale už tam nejsou další páry jiných lidí. Doba je rychlejší," vysvětluje. Firma navíc prodává polovinu zboží i prostřednictvím svých poboček. "Poměr toho, co je prodané na prezentacích a v pobočkách, je teď zhruba půl na půl - polovina je na prezentacích v terénu, polovina v našich provozovnách," uzavírá Jílek.

PŘESVĚDČÍ VÁS O ČEMKOLIV
Michal Jílek, generální ředitel Zepteru, se netají tím, že stále rád tu a tam prodá hrnec nebo i jiný výrobek.
FOTO: HN - ZUZANA ŠMAJLEROVÁ