Čína mohutně investuje. Vyhne se bublinám?

Zbrusu nové město Čcheng-kung leží poblíž Kchun-mingu, jednoho z hlavních měst na jihozápadě Číny. Jeho výstavba začala teprve v roce 2003, ale výsledek je vidět už nyní například na třinácti bezchybných vládních budovách zahalených v mramorových obkladech.

Střední školu zdobí úchvatný bazén a několik nově vystavěných univerzit je obklopeno rozlehlými areály pro studenty. Nová okna výškových domů v původní obytné zástavbě se blýskají ve svitu subtropického slunce. Má to jen jednu stinnou stránku: Čcheng-kung je téměř pusté město. V širokých ulicích chybí doprava, pobočky bank nenavštěvují žádní zákazníci a listí ze stromů zasypává vchody do administrativních budov.

A právě města, jako je Čcheng-kung, začínají v lidech vzbuzovat rozporuplné názory ohledně toho, co se teď doopravdy děje s čínskou ekonomikou. Ano, Čína byla považována za velkého vítěze v boji se světovou hospodářskou krizí, když její ekonomika vloni vzrostla o 8,7 %, zatímco všude jinde řádila recese. Ale právě když v zemi končí svátky k oslavám lunárního nového roku, veřejné mínění o dlouhodobých dopadech stimulačních opatřeních Pekingu, které měly za cíl ochránit zemi před globálním útlumem, se stále více rozděluje.

Zatímco někteří považují obrovské investice do infrastruktury a výstavby nových měst za nutný základ pro nastartování dalšího růstu, jiní se obávají, že loňské zotavení ekonomiky je pouze jakýmsi klamem, který vznikl díky vytvoření velké investiční bubliny. A toto dilema zůstává zásadním i pro oslabenou světovou ekonomiku. Pokud by se totiž ukázalo, že růst čínské ekonomiky je jen zdánlivý a neopodstatněný, mohla by Čína stáhnout zbytek světa do ještě hlubší recese.

I v čínské vládě nyní probíhají ostré diskuse. Rozporuplné debaty se vedou například o uvolnění podmínek pro poskytování úvěrů v loňském roce, které počet nových půjček v zemi zdvojnásobilo. Část vládních úředníků si přeje nechat "kohoutek" pro nové investice otevřený pod tíhou obav, že ekonomika je stále slabá a potřebuje nové impulzy. Další část vlády se naopak obává přílivu nových úvěrů kvůli rostoucí hrozbě inflace v zemi a vzniku přebytečných kapacit.

Názory jsou dokonce ještě více polarizované mezi profesionálními investory. Například přední britský investor Anthony Bolton se nedávno rozhodl přesunout své aktivity do Hongkongu, kde bude řídit čínský fond. Sám si přitom pochvaloval současnou výkonnost čínské centrálně plánované ekonomiky. Naproti tomu manažer hedgeového fondu Jim Chanos, který kdysi předpověděl i pád Enronu, je opatrnější. Podle něj se naopak v té samé centrálně plánované ekonomice vytvořila velká investiční bublina, zejména na realitním trhu.

Znepokojující jsou tak nyní tři různé problémy, které by mohly čínskou ekonomikou zatřást. První z nich pramení z faktu, že investice v hospodářství jsou zjevně přemrštěné. Podle čínského ekonoma Jü Jung-tinga z Akademie sociálních věd jsou investice nyní zhruba na úrovni padesáti procent hrubého domácího produktu. Toto číslo se přitom v minulosti běžně pohybovalo jen okolo jedné čtvrtiny. "Rapidní nárůst míry investic je závažný. Ekonomika je již nyní přesycená, úroveň investic přitom ale stále roste," obává se profesor Jü. "V budoucnosti tak přebytek kapacit způsobí čínskému hospodářství ještě více potíží," dodává.

I historická fakta dokazují, že investiční boom v Číně nemá své reálné opodstatnění. Ještě před loňským oživením ekonomiky byl například ukazatel investic k HDP na stejné úrovni jako thajský ukazatel v době těsně před nástupem asijské finanční krize v roce 1997.

Druhá obava spočívá v tom, že vládní stimulační program vytváří na trzích finanční bubliny, hlavně pak v sektoru nemovitostí. Třetí problém je zakořeněn v mohutném přílivu nových úvěrů, které by se v horších časech mohly lehce proměnit v nedobytné dluhy. Victor Shih z Northwestern University v USA vypočítal, že čínské lokální vlády nyní dluží přibližně 11 400 miliard čínských juanů (1235 miliard eur), což je více než dvojnásobek oficiálních odhadů výše dluhů, a ekvivalent jedné třetiny čínského HDP. Banky navíc podle Shiha přislíbily půjčit těmto institucím do roku 2011 dalších 12700 miliard juanů, což ještě více přispívá k obavám, že zadlužené organizace nebudou schopné své půjčky splácet.

FT exkluzivně v HN

Další články
naleznete ZDE

Přestože jsou zmíněná rizika známa, někteří ekonomové je považují za neuvěřitelně přehnaná. Pro takové odborníky nejsou místa jako Čcheng-kung zbytečným mrháním financí, ale naopak důležitými investicemi do rozvoje chudých částí země. Ekonom Čchen Li-ťün z Akademie sociálních věd upozorňuje, že centrum Kchun-mingu, které leží asi 20 kilometrů od Čcheng-kungu, je již nyní přelidněné. Podle něj je tak otázkou pouze několika let, než se nově vystavěná okolní města - jako je právě Čcheng-kung - plně obsadí.

"Když Čína začala s reformami, první přišel na řadu východ, pak se začal rozvíjet střed, a až poté oblast na jihu a západu země. Kchun-ming neměl dříve šanci vyvíjet se tak rychle jako pobřežní města, a nyní je to velká výzva," říká profesor Čchen. Místní vláda doufá, že odlehčí dopravu v Kchun-mingu výstavbou 15 nových mostů a nadjezdů a 163 kilometrovou železniční tratí, která spojí centrum města i s novým Čcheng-kungem. Kromě toho vysokorychlostní trať spojí Kchun-ming s Šanghají. To ještě víc prováže izolovaný region s centrem země a národní ekonomikou.

Ekonom z Barclays Capital v Hongkongu Pcheng Wen-šeng zase oponuje skeptikům masivních investic tím, že velká část země stále zoufale prahne po nové infrastruktuře. Podle něj bylo správným krokem prosadit takové investice nyní, protože za několik let již nemusí být stárnoucí společnost schopna generovat dostatek financí pro tak odvážné stavební plány.

Kdo má tedy pravdu? Čísla ještě nejsou úplně vypovídající, ale naznačují, že země má zatím oddechový čas. Pokud se ale začne ekonomika opravdu utápět v nadbytečných kapacitách, potížím s poklesem efektivnosti a výnosnosti těchto investic se Čína nevyhne. V budoucnu tak logicky dojde i ke zpomalení růstu hospodářství.

Někteří ekonomové však upozorňují, že i během předešlých desetiletí se horlivě mluvilo o nadměrném investování a přehnané výstavbě kapacit. Zisky firem ale přitom ve skutečnosti stále rostly i přes útlum v určitých odvětvích, a akademické výzkumy navíc potvrdily, že výnosnost kapitálu zůstala stabilní.

Dalším otazníkem zbývá, jestli se finanční systém v budoucnu dokáže vypořádat s takovým přílivem nových úvěrů a "neucpe" se špatnými dluhy. Čísla, ke kterým došel profesor Shih, totiž vybízejí přemýšlet o tom, co by doopravdy mohl plán na oživení čínského hospodářství způsobit. Obavy se zvyšují zejména v souvislosti s tím, jak málo je známo o tom, kam byly půjčené peníze investovány. Pokud se ale rizikové dluhy nepřemění v naprostou lavinu, měla by být Čína schopna je absorbovat bez většího ohrožení výkonnosti jejího finančního systému. S 2400 miliardami dolarů, které země drží v devizách, by totiž neměla mít problém podepřít své banky i v případě, že by se dostaly do problémů.

Geoff Dyer
Zpracovala Jana Baumruková