Co dělat, když vás práce přestane bavit

V krizi zaměstnanci snadno dospějí k názoru, že je práce už nebaví. K nespokojenosti je vede nejistota na trhu práce, konkurence mezi kolegy kvůli propouštění, podráždění šéfové... Své dělají špatné zprávy a nejisté vyhlídky firmy. Pro toho, kdo není spokojený, je důležité nezaměřovat pozornost na vnější okolnosti. Ty málokdy může změnit, pokud není manažer a nemá to v popisu práce. Lepší je zaměřit se na snížení vlastního stresu. Personalisté radí rozebrat si příčiny nespokojenosti. Nepanikařit, neházet flintu do žita a dál pořádně pracovat. Ale je možné být i aktivnější a otestovat si sebe na trhu práce. Anonymně lze vyvěsit životopis na web a zjistit, zda by si vaše pracovní schopnosti nějaká firma aktuálně ocenila. Člověk může být příjemně překvapen, nebo se vyléčí z iluzí.

1. Definujte nespokojenost

Vyplatí se odpovědět si na otázku - jakou část tlaku si způsobuji sám? Odpočívám, umím se odreagovat od problémů, nepřetěžuji se? Mám vybranou dovolenou? Nepůsobí na mě náhodou situace ve firmě hůře proto, že nemám dost fyzických a psychických sil? Potrápit dovede i vlastní povaha. Pesimista dělá z komárů velbloudy a vidí problémy i tam, kde nejsou. Naproti tomu optimisté si kladou tak vysoké cíle, že následně zažijí deziluzi, když se nedaří.

2. Proberte situaci s druhými

Vlastní sebereflexe je pro mnoho lidí náročná. Bez vnější pomoci jí někdy nejsou schopni. Občas se člověk potřebuje vypovídat a na to stačí kamarád. Pokud nespokojenost trvá déle a člověk se "propadá", vyplatí se obrátit se na psychologa či profesionálního kouče. Ti, kteří chtějí pracovat s dobrými informacemi o sobě, se mohou obrátit na poradce a podrobit se diagnostickému testu. Za kvalitní, s vysokou vypovídající hodnotou, zaplatíte šest tisíc. "Měli jsme klientku, u které testy ukázaly, že má skvělé předpoklady pro obchod. Ucházela se ale o pozici finanční ředitelky v nadnárodní společnosti," vysvětluje psycholožka Štěpánka Čápová z poradenské firmy Eudai. "Po poradě s ní a generálním ředitelem firmy jsme se dohodli, že zkusí pozici, kterou jsme doporučovali. Do dvou let se vypracovala na nejlepší regionální obchodní ředitelku v Evropě. Uspěla díky vysoké míře empatie. Byla vynikající vyjednávačka s nadhledem, snadno nacházela řešení.

3. Mějte od problému odstup

Někdy lidi vlastní práce baví, ale mohou být otrávení kolegy, šéfy nebo prostředím, kde manažeři neumějí nastavit a sladit pracovní procesy. Zatímco na ponorku v partnerském životě si dáváme pozor, v profesním životě jí unikáme obtížněji. I perfektní kolegové si mohou lézt na nervy, když spolu tráví moc času. V moderní době představuje zátěž pobyt v open spacech. Hluk, neustálé vyrušování, bere lidem energii. Vyplatí se opustit na chvíli hektické prostředí, dělat si pauzy. Nadhled přinese pracovní výjezd, který naruší pracovní rutinu. Stačí trochu odstupu, a kolegové vám mohou chybět. Pokud jste v konfliktním prostředí, zvažte práci z domova. Nejste svědkem konfliktů a věčných stesků negativně myslících lidí.

4. Posilujte psychiku

O tom, zda nepohodu v práci někdo zvládne, nebo ne, rozhodne osobní psychická odolnost. Je to jako ve sportu, nerozhodují ani tak výkony, jako psychika. Tu lze posilovat. Například tak, že se neochromujete strachem z velkého cíle, ale úkol si rozdělíte na dílčí kroky. Své o tom vědí sportovní trenéři. Někteří napsali skvělé knihy i pro potřeby lidí v zaměstnání. V nakladatelství Grada vyšla vynikající publikace autorů Grahama Jonese a Adriana Moorhouse Jak získat psychickou odolnost.

5. Odhadněte svého šéfa

V ideálním případě by s vámi měl nadřízený mluvit minimálně jednou za měsíc a podřízené motivovat. Realita je často jiná. Je třeba zvážit, zda šéfovi říci o své nespokojenosti. Odhadněte, zda si vás chce udržet, či se vás chce zbavit. Říci šéfovi, že mě práce nebaví, je trochu riskantní. Každý, kdo je nespokojený, by měl mít jasno, zda firmě přináší nadhodnotu. To znamená, že jí vydělává peníze. Nemusíte si hned stěžovat, ale přinést nový vlastní návrh či přednést prosbu o přestup v rámci firmy. Pokud není kam přejít, práce vás baví, ale otravuje prostředí, nezbývá, než si hledat tým s jinou kulturou.

6. Zapojte se do sociálních sítí

Trh práce se dramaticky mění a ve výhodě je ten, kdo má aktuální informace. Personální konzultant Jaroslav Rais z firmy Eudai doporučuje obrátit se na známé. Pravděpodobně jsou vám vaši přátelé sociálně blízko. Když má člověk jasno, že chce měnit místo, může informaci pustit mezi ně a sbírat informace, jak to vypadá u nich ve firmě. "Z interních informací lépe odhadnete, koho firma potřebuje. Neuděláte chybu, když se poptáte i na sociálních sítích," říká Rais.

7. Pozor na předsudky

Nenechte se znervóznit tím, že jste ve firmě dlouho. "Představa, že se má právě měnit po třech či pěti letech, je důsledek změn po roce 1989, kdy se otevřel trh," vysvětluje Rais. Tehdy se objevovaly stále nové výzvy pro manažery i zaměstnance. A firmy pak zmizely z trhu nebo zkrachovaly. Z toho vznikl mezi lidmi dojem, že by měl člověk měnit místo každé tři roky. Lidé si myslí, že je to standard. Ve světě je ale běžné, že jsou zaměstnanci u společnosti deset patnáct i dvacet let. Pravidlo "up" nebo "out" (tedy nahoru nebo pryč) platí pro dynamické společnosti, jako jsou mobilní operátoři, IT firmy nebo společnosti, kde dochází k razantním změnám. Dnes je ale loajalita vysoce ceněná vlastnost. Po třech letech teprve porozumíte i pozadí toho, jak firma funguje a můžete si v oboru budovat svoje jméno.

8. Buďte globální

Připravte se na to, že nabídka na nový post může přijít klidně i z jiného města. Držet se požadavku, aby místo výkonu práce bylo do půl hodiny od vašich vchodových dveří, personalisty dnes spíše rozesměje. Tím se kandidát sám diskvalifikuje. Vyplatí se myslet globálněji. V regionu jsou třeba nižší mzdy, ale zase tam lidé vedou klidnější život, nebo je vše blízko. Možná, že pokud si opravdu přejete změnit zaměstnání, čeká vás tvrdá práce na sobě a rekvalifikace.

Při hledání práce dejte na informaci od přátel, kteří ve vámi vytipované firmě pracují. Lépe odhadnete, koho podnik potřebuje. Neuděláte chybu, když se poptáte i na sociálních sítích.

Jaroslav Rais, partner společnosti Eudai

Tři situace, jak působí tlak

Přirozený tlak okolí

Každý žije v prostředí, které mu může práci buď usnadňovat, či komplikovat. Všichni jsme vystaveni okolnímu ruchu, do zaměstnání většinou cestujeme, komunikujeme s mnoha příjemnými i nepříjemnými lidmi. Něco stimuluje, něco bere energii, což je normální.

Vzrušení

Někteří lidé by se bez vzrušení unudili. V extrémním případě vyhledávají adrenalinové sporty nebo nebezpečí. Na méně extrémní úrovni mnozí z nás vyhledávají zážitky a podněty, a to je stimulující. Může to vypadat třeba tak, že si klademe vyšší cíle, usilujeme o povýšení. Tlak odráží naše ambice.

Sebedestruktivní tlak

Někdy si v hlavě sami vytváříme problémy, které nás oslabují zbytečně. Tlak vytváří nedostatek sebedůvěry či snahu vyhnout se selhání. Nebo přání naplnit velká očekávání, která na nás kladou ostatní lidé.

Zdroj: Jak získat psychickou odolnost, Grada 2010