Jakub Jílek je budoucí diplomat. Svou dráhu nyní začíná na Diplomatické akademii Ministerstva zahraničí. Vystudoval mezinárodní vztahy na vysoké škole. Do akademie se ročně probije 15 lidí. Na otázku, z jakých oborů se rekrutují jeho kolegové, říká: "Pár lidí studovalo mezinárodní vztahy jako já. Ale je tam i rusista, skladatel, historik, jsou to lidé z různých oborů."
Zastihnout Jílka v Praze bylo štěstí. Jeho kolegové jsou podle studijního plánu teď rozeseti po celém světě od Buenos Aires po Jakartu. On momentálně čeká na vízum do Íránu a učí se perštinu. Je to region, kam se toužil podívat. Samozřejmě Akademie není cestovka. "Cílem stáže je poslat člověka do oblasti, kterou úplně nezná, na dva měsíce. Záleží na dohodě se školiteli a také na možnostech zahraničních velvyslanectví," říká Jílek. Nováček se má seznámit s fungováním zastupitelského úřadu, od konzulárních oddělení, přes politické a kulturní centrum, aby získal přehled, jak vše funguje.
Jílek nemá vyhraněný zájem o jednu oblast, ale zajímá jej třeba i bývalý Sovětský svaz nebo Jižní Amerika. Kariérní cestu si nechává otevřenou. Praxe na ministerstvu zahraničí je taková, že člověk funguje dva roky v ústředí v Praze a pak vyjíždí do zahraničí na čtyři roky. Teď má Jílek za sebou půlroční teoretickou přípravu v Diplomatické akademii. "V ní se například věnuje pozornost jednotlivým teritoriím a představují se odbory ministerstva. Nevšední byl například kurz přežití ve Vyškově," říká Jílek. Organizuje jej armáda a učí, jak se chovat, když se diplomat ocitne v nebezpečí. Například, aby chápal, co po něm mohou chtít třeba teroristé. "Další zajímavá série přednášek, které mi hodně daly, byly vyjednávací dovednosti. Nebo i diplomatický protokol, společenské oblékání a správné stolování. To nás učila odbornice z vysoké školy hotelové." Přednášky vedou buď přímo lidé z ministerstva zahraničí nebo jsou to externisté, ale kapacity. Z konkrétních přednášejících Jílka zaujali generál Jiří Šedivý, Luděk Niedermayer, velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Na Akademii člověk nejen informace přijímá, ale také se je učí dobře prezentovat. Každý musí zpracovat závěrečnou práci. Téma, které Jakub Jílek zpracoval a odprezentoval, byl Světový obchod s narkotiky. Kdyby měl Jílek radit dalším zájemcům ohledně vstupních testů, tak by je zklamal. "Moc dopředu se připravit nedá, člověk neví, co ho čeká. První kolo je analýza politického problému z dodaných podkladů. Zájemce o práci v diplomacii musí pracovat s fakty a ty správně interpretovat. Druhým kolem je česká gramatika a psychotesty. Co se týče motivace, tak určitě na prvním místě nejsou pro řadu budoucích diplomatů finance. Na začátku kariéry jde totiž o poměrně nízké tabulkové platy zhruba kolem patnácti tisíc čistého. "Kvůli penězům, alespoň na začátku, se taková práce dělat nedá," říká Jílek. "Mou motivací, kromě logického pokračování studia, bylo, že jsem hledal zajímavou a smysluplnou práci."
BUDOUCÍ DIPLOMAT
Jakub Jílek (32 let) působí na Diplomatické akademii teprve půl roku. Zatím nemá vyhraněný zájem o jednu oblast, ale zajímá jej třeba bývalý Sovětský svaz nebo Jižní Amerika. foto: HN - FILIP JANDOUREK
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist