Škrty budou nejvíc bolet státní zaměstnance a také důchodce

Řecko, jemuž partneři nedávno schválili pomoc ve výši až 110 miliard eur, musí vytrvat v úsilí o konsolidaci svých veřejných financí, aby mohlo srazit v roce 2014 jejich schodek pod tři procenta HDP. Loni činil 13,6 procenta.

Uvádí to Mezinárodní měnový fond (MMF) ve zvláštní zprávě věnované nejzadluženější zemi eurozóny. Její autoři chválí současnou řeckou vládu, za to, že od svého nástupu loni v říjnu přijala řadu rázných úsporných opatření.

První finanční transfer

Vláda v Aténách včera formálně požádala o uvolnění první takzvané tranše (části) peněz z celkového balíku 110 miliard eur rozvrženého na tři roky, který jí na překlenutí rozpočtové krize poskytly ostatní země eurozóny spolu s MMF.

Evropská unie jako první platbu Řecku převede 14,5 miliardy eur, dalších 5,5 miliardy eur přidá měnový fond, sdělil v Aténách agentuře Bloomberg vysoký vládní činitel, který si nepřál být jmenován.

Podle něj bude mít vláda peníze k dispozici dnes a plně jí postačí ke splácení závazků vůči věřitelům během května až června.

Úsporná opatření budou Řeky hodně bolet. Jde totiž o to, že z celkových veřejných výdajů (loni zhruba 120 miliard eur, tedy 50,4 procenta HDP) připadá na sociální dávky (včetně důchodů) a mzdy ve veřejném sektoru kolem 75 procent. "Z toho plyne, že vláda musí seškrtat hlavně tyto položky. Těžko bude hledat manévrovací prostor jinde," uvádí ve zprávě měnový fond.

Měnový fond, který Řecku celkem uvolní 30 miliard eur (dalších 80 miliard vyčlenila eurozóna), předpokládá, že vláda vedená premiérem Jorgem Papandreem situaci zvládne a bude tlačit roční rozpočtové schodky dolů.

Celkový veřejný dluh, který loni přesáhl 273 miliard eur (115 procent HDP) by měl podle expertů MMF kulminovat v roce 2013 na 149 procentech HDP. Poté by se měl stabilizovat a klesat. To by ovšem znamenalo, že země se musí naučit hospodařit s přebytkovým rozpočtem.

Vláda má penzijní reformu

Jedním ze způsobů, jak k tomu dospět, je radikální důchodová reforma, jejíž základní obrysy řecká vláda schválila tento týden bez ohledu na masové protesty veřejnosti.

Vládní návrh by měl parlamentem projít bez problémů a v následujících letech státní pokladně ulevit přibližně o pět miliard eur ročně.

Řekové budou povinni odvádět příspěvky do státního důchodového systému minimálně 40 let, namísto dosavadních sedmatřiceti let.

Nárok na plný starobní důchod podle návrhu vznikne až v pětašedesáti letech. Zároveň se výrazně zpřísní kritéria pro předčasný odchod do důchodu. Člověk, který skončí s prací už v 60 letech, bude pobírat asi o 30 procent nižší důchod.

Rizika plynoucí z únavy

V Řecku ale podle zprávy měnového fondu existují výrazná rizika ohrožující úsporný program. Nelze vyloučit, že ekonomika bude dosahovat po roce 2011, kdy ještě klesne o 1,1 procenta, slabšího tempa růstu, než se nyní předpokládá.

Řeckou fiskální reformu může podle zprávy MMF ohrozit také určitá "vyčerpanost politiků a únava veřejnosti, plynoucí z ordinovaných úsporných opatření i vyšších daní".