Pomáhat jinde? Tak to ne!

V Rakousku je většina hasičů dobrovolníky. Když se něco "semele", vyjedou do terénu a pomáhají. Firma je uvolní, a je na svoje "reprezentanty" hrdá. Podobné je to ve Finsku, Norsku... V Česku se stává, že zaměstnavatelé nechtějí pustit vyškolené koordinátory či hasiče z práce. Ti si berou dovolenou a neplacené volno.

Vítězslav Vurst z Adry mi vysvětloval, že v první fázi pomoci v záplavové oblasti spolupracuje Adra s těmi, kteří znají místní poměry. Pak přichází střednědobá fáze, kdy potřebují pomoc koordinátorů, což není happening na víkend. Sehnat a vyškolit předem takové specialisty je obtížné. A jsou to zpravidla ti nejschopnější, kteří v podnicích pracují. "Licitujeme s jejich zaměstnavateli, aby je uvolnili. Při takovém jednání poznáte kulturu firmy," říkal Vurst. Děsí mě, že někteří zaměstnavatelé ignorují i problémy vlastních lidí. Někteří dokonce zaplaveným lidem vyhrožovali výpovědí, když jim šlo v minulých týdnech o střechu nad hlavou. Lidé si stěžovali na automobilku Hyundai v Nošovicích a firmy z ostravské průmyslové zóny Hrabová. Samozřejmě pořádek být musí, aby nevznikl chaos. Ale občas se vyplácí zapomenout na tvrdá a rigidní pravidla. Na lopatky se přece může dostat během pár hodin i firma. A hrozbami si ještě žádný šéf loajalitu svých pracovníků nezískal.