ČEZ: V cizině vyděláváme stále víc

Tuzemská energetická společnost ČEZ už získala ze svých zahraničních podniků téměř polovinu peněz, které na jejich nákup vynaložila. Od roku 2005, kdy začala zahraniční expanze polostátního energetického podniku, mu zahraniční akvizice vydělaly celkem 30,8 miliardy korun na provozním zisku.

Přítok peněz ze zahraničí přitom sílí - zatímco předloni činil zisk akvizic před započtením úroků, daní a odpisů 5,5 miliardy korun, loni to bylo o dvě miliardy více. Za uplynulý rok firma ze zahraničních podniků inkasuje jen na dividendách 5,5 miliardy korun. Do včerejška přitom ČEZ v zahraničí proinvestoval téměř 73 miliard korun.

Problémy na Balkáně

Loni byl přitom energetický gigant při expanzi do zahraničí nebývale aktivní. Zaplatil například 3,3 miliardy korun za podíl v turecké distribuci elektřiny a na konci loňského roku oznámil, že se svým tureckým partnerem Akkök Group hodlá v následujících pěti letech investovat do tamní energetiky asi 55 miliard korun. Ve společnosti Akenerji, která je společným podnikem s Akkök Group, ČEZ letos v květnu dokončil nákup poloviny většinového podílu za 303 milionů dolarů (asi 6,5 miliardy korun). Firma chce letos uvést v Turecku do provozu čtyři vodní elektrárny o celkovém výkonu 285 MW. V Turecku ČEZ kromě Akenerji provozuje distribuční firmu Sedas.

ČEZ také loni uzavřel spolu s J&T koupi německé důlní a elektrárenské společnosti Mibrag, jejíž hnědouhelný důl loni vytěžil téměř 20 milionů tun uhlí. V Německu ale nemá jen úspěchy. Ztratil například šanci získat saskou distribuci GESO, kterou chtěl koupit od třetí největší německé energetiky EnBW. "Exkluzivitu k nákupu získalo město Dráždany," vysvětlila mluvčí ČEZ Eva Nováková.

V loňském roce tuzemská elektrárenská společnost také vstoupila na distribuční trh v Albánii, když dokončila nákup společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes (OSSH), za kterou zaplatila 102 milionů eur. (asi 2,65 miliardy korun). Právě s OSSH ale bude mít ještě spoustu práce - manažeři ČEZ nepočítali s tím, že v Albánii dochází k obrovským černým odběrům elektřiny. Vedení navíc v minulosti téměř neřešilo nedobytné pohledávky. "V Albánii se zaměřujeme zejména na zlepšení inkasa pohledávek a potírání černých odběrů elektřiny," potvrdil Martin Pacovský, ředitel útvaru řízení zahraničních majetkových účastí ČEZ.

Firma stále řeší neshody v Bulharsku ohledně regulace cen a vede několik soudních sporů. Tamní úřady letos na jaře vystoupily proti nárůstu cen tří tamních energetických firem, z čehož jednu ovládá právě ČEZ. Bulharský premiér Bojko Borisov dokonce podle rakouského deníku WirtschaftsBlatt označil zahraniční investory za "zbojníky" a pohrozil zpětným zestátněním energetických společností. "Jednání s úřady ohledně regulace cen stále probíhají," řekla mluvčí Nováková. ČEZ má v Bulharsku zhruba dva miliony zákazníků. Od roku 2006 tam vlastní také černouhelnou elektrárnu Varna.

Závan rumunského větru

Příznivý vítr vane z jihovýchodu Rumunska, kde ČEZ začal na začátku letošního měsíce uvádět do provozu první část větrné elektrárny Fontanele. Za 1,1 miliardy eur chce ČEZ postavit největší přímořský větrný park v Evropě. "Po uvedení celé větrné farmy do provozu v roce 2011 zaujmeme desetiprocentní podíl na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Rumunsku," tvrdí Tomáš Pleskač, šéf zahraničních operací.

Na výstavbu větrných elektráren Fontanele a Cogealac v provincii Dobrudža chce ČEZ získat úvěr od Evropské investiční banky (EIB). "Jednání s EIB stále probíhají," nechtěla být konkrétnější mluvčí Nováková.

Na konci loňského roku vlastnil ČEZ pětašedesát zahraničních společností, ve kterých pracovalo téměř 16 tisíc zaměstnanců. I když se ČEZ daří postupně vyrovnávat poměr investic a výnosů ze zahraničních akvizic, potenciál některých firem stále není využitý.

"ČEZ čelí na některých trzích problémům a to mu komplikuje ziskovost. Jedním z příkladů mohou být regulované ceny v Bulharsku," komentuje analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka a dodává: "Potenciál růstu je stále poměrně velký a není úplně využívaný. Jestliže věci půjdou tak, jak mají, podíl zahraničních společností na ziscích ČEZ bude určitě narůstat," domnívá se Hatlapatka.

Podle Tomáše Pleskače z ČEZ přitom všechny zahraniční investice firmy dosahují plánovanou návratnost. Do tržeb skupiny přispívají 60 miliardami korun a na stálých aktivech se podílejí více než čtvrtinou.

Příjmy v zahraničí

60

miliard korun činily loňské tržby skupiny ČEZ v zahraničí. Z toho 22,2 miliardy byly tržby nových akvizic za rok 2009.

30,8

miliardy korun činil kumulovaný provozní zisk zahraničních společností ČEZ v loňském roce.

5,5

miliardy korun bude činit výše dividend, které firma zinkasuje za loňský rok ze svých zahraničních společností.