Hospodářsky nejvlivnější země tvořící skupinu G-20 se před svým víkendovým summitem v kanadském Torontu vůbec nemohou shodnout na tom, zda je účelné uvalit na banky dodatečnou daň.

Příjmy z ní by měly jednotlivým vládám pomoci látat rozpočtové díry, nebo by měly plynout do zvláštního fondu, z něhož by se v budoucnu poskytovaly kapitálové injekce ohroženým bankám, takže by posloužily k předcházení finančních krizí.

Británie už schválila sazby


Tři klíčové země Evropské unie - Německo, Francie a Británie - se rozhodly nečekat na závěry summitu a v úterý oznámily, že bankovní daň zavedou. Primárně nikoli ke krytí rozpočtových deficitů, ale nákladů na "léčbu" finančního sektoru, které musely vlády vynaložit.

Británie je zatím jedinou zemí, která oznámila podrobnosti. Vláda začne bankovní daň vybírat od příštího fiskálního roku (od prvního dubna 2011) a bude činit 0,04 procenta z hodnoty aktiv bank. V dalších dvou letech stoupne na 0,07 procenta.

Ministr financí George Osborne předpokládá, že daň státní pokladně v příštích třech letech v průměru vynese kolem dvou miliard liber šterlinků (zhruba 62 miliard korun). Jen záchrana největší britské banky Royal Bank of Scotland přišla daňové poplatníky na 45,5 miliardy liber (zhruba 1,4 bilionu korun).

Německo slíbilo, že příslušný zákon umožňující zavést bankovní daň schválí nejpozději letos na podzim. Francie oznámí podrobnosti přibližně ve stejné době, kdy bude tamní vláda předkládat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Americký Kongres nyní jedná o přísnější regulaci finančního sektoru, jejíž součástí bankovní daň není. Ale zákonodárci by se mohli k této myšlence vrátit později, podotýká agentura Reuters.

Proti zavedení bankovní daně ze západních zemí vystupuje Kanada, ale nelze vyloučit, že své námitky na summitu G-20 v Torontu stáhne. Tomu nasvědčuje i včerejší prohlášení jejího ministra financí Jima Flahertyho: "Rádi bychom se dohodli na tom, jak jít kupředu. Proto je důležité, abychom byli vůči sobě kolegiální," podotkl Flaherty.

Maďaři předběhli všechny


Ve zdanění bank si jako první v EU udělalo jasno Maďarsko. Nový premiér Viktor Orbán, který složil přísahu koncem května, si opravdu pospíšil. Svůj záměr ohlásil už osmého června, necelé dva týdny před tím, než s daní na summitu v Bruselu vyrukovali lídři velkých zemí EU. Česko se vyslovilo proti.

Maďarsko nejspíš bude jediná postkomunistická země, která uvalí na banky, ale i na další finanční společnosti, zvláštní daň. Premiér Orbán předpokládá, že díky ní pro státní rozpočet letos získá kolem 200 miliard forintů, v přepočtu asi 18,4 miliardy korun. Z uvedené sumy by mělo připadnou na banky 160 miliard forintů, o zbytek se rozdělí pojišťovny a další společnosti podnikající ve finančních službách.

"Předpokládali jsme, že nový maďarský kabinet bude bankám nakloněn. Zdá se, že jsme se zmýlili a ekonomiku možná čeká vyšší míra regulace," komentuje pro agenturu Bloomberg analytička švýcarského ústavu UBS Daniele Brupbacherová.

Peněžní domy se nyní s vládou v Budapešti dohadují, jak by se měla nová daň určovat. "Nedá se říci, že bychom jí byli nadšeni. Představuje dost velkou zátěž," uvádí Federico Ghizzoni, který odpovídá za východoevropský byznys italské UniCredit. Ta má v Maďarsku 255 tisíc klientů. Banka OTP, jednička na maďarském trhu, se nechce vyjadřovat. "Během probíhajících jednání nemíníme nic komentovat," sdělila její mluvčí agentuře Bloomberg.


Summit G-20


Kdo bude jednat v Torontu


V Kanadě k jednacímu stolu zasednou nejvyšší představitelé 19 zemí, dvacátou židli obsadí Evropská unie. Kromě západních velmocí a Japonska jsou členy G-20 například Čína, Indie, Brazílie, Rusko, Jižní Korea Saúdská Arábie a Jižní Afrika.

Odpůrci daně


Na nedávné schůzce ministrů financí G-20 se proti zavedení daně vyslovily nejen Kanada a Austrálie, ale i Čína a Brazílie s odůvodněním, že jejich bankovní sektor nebyl globální krizí příliš zasažen. Včera svůj záporný postoj vyslovilo také Rusko.

Úspory nebo výdaje


Summit bude jednat také o regulaci finančního sektoru a růstových vyhlídkách světové ekonomiky. Německo hodlá obhajovat svůj úsporný rozpočtový balík v hodnotě 80 miliard eur. Naproti tomu americký prezident Obama bude varovat před zhoubnými důsledky, které by drastická rozpočtová "dieta" mohla mít na hospodářství vyspělých zemí.