Stát chce víc zdanit výnosy fondů

Firmám a investorům, kteří dnes využívají investiční či podílové fondy k tomu, aby platili méně na daních, chce stát "zatnout tipec". Ministerstvo financí chce některé výnosy z fondů víc zdanit.

Nejdříve si posvítí na dividendy plynoucí z úroků, jež klientům určitá část fondů vyplácí. Novela zákona o dani z příjmu, která je nyní v připomínkovém řízení, má zavést i na tyto příjmy srážkovou daň. V praxi to znamená, že investor zaplatí místo současných pěti procent celkovou daň ve výši zhruba devatenáct procent. "Chceme tak napravit nerovnováhu, která pro různé příjmy stanoví různou daň a může některé investory motivovat snižovat daňovou zátěž přes tyto fondy," vysvětlil HN Stanislav Špringl, ředitel odboru legislativy daně z příjmu ministerstva financí.

Lidé z trhu teď řeší, jaké vlastně bude mít toto opatření dopady. "Bude se to týkat fondů, které vyplácejí dividendy. Těch je 84. Půjde hlavně o fondy pro institucionální investory, a to jak akciové, tak dluhopisové. Snažíme se nyní zjistit, jaký spravují objem peněz," řekla Jana Michalíková z Asociace pro kapitálový trh (AKAT).

Podle Špringla je tato novela jen začátek. Do nového zákona o dani z příjmu se totiž chystají další změny. Mají ukončit praxi, kdy si firmy zakládají speciální fondy, aby snížily daně, například při obchodování s nemovitostmi.

"Těchto fondů výrazně přibylo a my chceme novým zákonem tuto nerovnováhu srovnat," potvrdil Špringl. V novele, která je nyní v připomínkovém řízení, tato změna není. Podle zdrojů z ministerstva hlavně proto, že by vzbudila velkou diskusi, což by mohlo zkomplikovat její hladké schválení.

Zatímco fondům kvalifikovaných investorů majetek za poslední čtvrtletí vzrostl, podílovým fondům se příliš nedaří. Za minulé čtvrtletí klesl jejich majetek podle AKAT o šest miliard na celkových 244 miliard korun. To je stejně jako měly fondy na konci roku 2008 po pádu americké banky Lehman Brothers.

Na propadu se podepsal jednak pokles na burzách. Lidé však zároveň vybírají své investice z konzervativních peněžních a zajištěných fondů. Ty totiž již delší dobu vynášejí velmi málo, nebo dokonce prodělávají. "Dochází k odlivu z peněžních fondů. Lidé je dříve volili jako alternativu k depozitům, ale dnes mají nízké výnosy. U akciových fondů jsou teď lepší prodeje, jenže tyto fondy měly zase pokles výkonnosti," říká předseda AKAT Josef Beneš.

Na trhu českých podílových fondů tak dochází k jakémusi zlomu, kdy lidé buď odcházejí uložit peníze do banky, nebo investují do rizikovějších fondů, jako jsou akciové nebo dluhopisové. I tady však stále patří ke konzervativním investorům. Raději jsou, když se jejich peníze dostanou do cenných papírů v Česku nebo v dalších zemích střední Evropy. Exotičtější regiony, jako třeba Turecko, které teď ve světě investic "frčí", je příliš nezajímají.