Rusko vyklízí pozici na trhu s obilím

Většina oblastí v centrálním Rusku, sužovaná v uplynulých týdnech nejhorším suchem za posledních 130 let, se koncem minulého týdne a o víkendu konečně dočkala deště. Díky němu mírně "zchladly" i ceny obilí na světovém trhu. Ale to nic nemění na tom, že pšenice, klíčová agrární surovina pro výrobu potravin, stále stojí kolem sedmi dolarů za bušel (asi 27,2 kilogramu) a je o dvě pětiny dražší než před rokem. A vyhlídky jsou nejisté.

Hlavním důvodem napětí na světovém trhu je špatná sklizeň v tzv. černomořském obilnářském bloku - Rusku, Ukrajině a Kazachstánu.

Experti amerického ministerstva zemědělství v srpnové analýze předpovídají, že zmíněná trojice, loni největší hráč na světovém trhu s pšenicí, v nynějším obchodním roce (od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2011) vyveze jen 15 milionů tun této obilniny ve srovnání s 35,6 milionu tun v roce předchozím.

Rusko - kupec zrna

Tento skoro šedesátiprocentní výpadek jde hlavně na vrub Ruska, které letos podle předpovědi vyveze pouhé tři miliony tun pšenice ve srovnání s 18,5 milionu tun v roce minulém. Premiér Vladimir Putin do konce roku zakázal vývoz obilí s odůvodněním, že dodávky pro vnitřní trh mají jednoznačnou prioritu. Vláda se totiž bojí výrazného zdražení potravin, které by ještě více roztočilo inflaci.

Vše nasvědčuje tomu, že Rusko bude v nynějším obchodním roce nuceno poprvé po deseti letech dovážet ve velkém obilí. Západní analytici hovoří o dvou milionech tun, ale ruský list Vědomosti bez udání zdroje tvrdí, že to může být až pět milionů tun. V takovém případě by se Rusko stalo jedním z největších dovozců (spolu s Egyptem), což by citelně "tlačilo" na vzestup cen. Ruské ministerstvo zemědělství ale úvahy o rozsáhlém dovozu obilí odmítá jako zcela nepodložené. Zásoby v sýpkách z předchozích let jsou podle něj dostačující a žádná "zásobovací krize" proto nehrozí.

Spekulanti na trhu ovšem na taková ujišťování příliš nedají. "Snaží se nalézt odpověď na otázku, kolik obilí Rusové nakoupí. To ale teď nikdo neví, což je velice znervózňuje," komentuje pro agenturu Reuters Abdolreza Abbassian, ekonom Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).

Značný výpadek ruských dodávek na trhu s obilím podle Keitha Fluryho, z německé obchodní společnosti F.O.Licht, nejvíce nahrává americkým farmářům, jejichž sklizeň je letos solidní a navíc mají zásoby z předchozích sklizní.

Mezeru na trhu využije také Austrálie. Šanci cítí i Argentina, která loni vyvezla 4,5 milionu tun pšenice a letos by mohla díky dobré sklizni na jižní polokouli dodávky skoro zdvojnásobit. Z evropských zemí mohou ruskou mezeru na trhu nejlépe zaplnit Británie, Francie (největší producent EU) a také Německo, říká americký expert Jack Watts.

Trhy prudce reagovaly

Komoditní burzy ve světě na zprávy o špatné sklizni v Rusku během léta rychle reagovaly. Bušl pšenice (asi 27,2 kg) na přelomu července - srpna stál přes 8,40 dolaru, nejvíce za poslední dva roky. Nyní se cena na Chicagské komoditní burze pohybuje lehce nad sedmi dolary ve srovnání s necelými pěti dolary před rokem, uvádí v komoditní zprávě britská banka Barclays.

Jak poznamenává agentura Reuters, obilí prudce zdražilo bez ohledu na to, že jeho celosvětové zásoby jsou dostatečné. Nedostatek obilí jak pro výrobu potravin, tak krmiv pro hospodářská zvířata tedy nehrozí.

Platí to i pro Česko, které podobně jako většina zemí EU letos sklidí méně zrna. Bude ho muset dovážet? "Určitě ne. Opět se bude naopak jako vždy vyvážet. Máme dlouhodobě velké přebytky obilí, až kolem 40 procent," říká Tomáš Doucha, náměstek ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Jak dodává, i kdyby byla letošní sklizeň v tuzemsku hodně špatná, země bude v obilí nadále soběstačná. Platí však, že ceny obilí v Česku budou částečně pod vlivem vývoje na světových trzích.

S přispěním Martina Maříka

Cena pšenice na chicagské burze

Největší producenti pšenice 2010/11* (v mil. tun)

*Srpnová předpověď ministerstva zemědělství USA na nový sklizňový rok (1. 7. 2010 - 30. 6. 2011)

**Tak se na světovém trhu s obilím souhrnně označují Rusko, Ukrajina a Kazachstán.
U tohoto seskupení se očekává meziroční pokles o 25 %.