Od loňského podzimu nezískaly Dálniční stavby Praha žádnou větší zakázku. Šéf firmy Tomáš Hajič (41) proto odhaduje, že příští rok se tržby propadnou na polovinu. A teď musí navíc čelit tlaku ministerstva dopravy, aby na probíhajících stavbách slevili.

"To je problém, loni jsme měli marže asi jeden a půl procenta," popisuje. Přitom moc nechápe, jak by on jako stavitel mohl hledat úspory. "My do staveb nemůžeme vnášet vlastní myšlenky. Stavíme, co se objedná a co se postaví, to se zaplatí, tak zní současné smlouvy." říká. Sám přitom nad některými stavbami kroutí hlavou a dodává, že mu nepřísluší komentovat, co si zadavatel, tedy stát, naprojektuje. Jako příklad uvádí tunel Valík na dálničním obchvatu Plzně, který si vymohli ochránci životního prostředí. "Tam je minimální nadloží, ale objednavatel to tak chtěl," popisuje.

Stavební firmy v nemilosti

Hajič razantně vyvrací předpoklad, že stavaři mají z plýtvání betonem radost, protože si jej pak i s prací a marží naúčtují. "Věřte tomu, že radši postavím víc silnic, než bych stavěl nesmyslné objekty," přesvědčuje. Jen vzdychne při zmínce tří přechodů pro zvěř na jednom kilometrovém úseku pražského okruhu.

Cenu dálnic by mohlo změnit hlavně úspornější projektování a změna celého procesu schvalování. "Není možné, aby skupina tří lidí mohla hovořit do trasování dálnice D8, která se plánovala desítky let," říká s tím, že rozhodnutí, kudy povede dálnice, by mělo být svaté a nemělo by se o něm dál diskutovat. "Do procesu zasahovali volení zástupci lidí, i veřejnost během projednávání. Pak přijde někdo, kdo s územím nemá nic společného a vše změní," popisuje. "U dálnice do Českých Budějovic například přišel někdo, kdo si do turistické mapy nakreslil tužkou jinou trasu a ministerstvo životního prostředí si hned řeklo, že je to ten správný protest a nechalo si vypracovat porovnávací studie. A dvacetileté úsilí je pryč," říká. Obce, které si kvůli dálnici už plánovaly svůj rozvoj, tak mají smůlu. Nelze se podle něj ani zbavit vlivů od majitelů jednotlivých pozemků.

Hajič míní, že jsou stavební firmy v nemilosti. "Mrzí mě to neustálé spojování oboru s korupcí. Jsme dnem i nocí na stavbách a tyhle věci naši práci degradují," říká. A dodává, že si neumí představit, kde by ta všemi očekávaná korupce mohla být. Sám se s ní podle svých slov nesetkal.

Zakázky podle něj řeší výběrová řízení a zákon, který zabraňuje tomu, aby se v podmínkách objevily požadavky, které by někoho zvýhodňovaly. "Pokud má někdo ten pocit, může si na tendr stěžovat," říká. Sám už se několikrát odvolal. Šlo třeba o tendry, kdy měli za to, že to lze udělat i s menší odborností či menšími referencemi. "Je běžné, že se odborné věci řeší subdodávkami, například naše firma nemá všechny speciální stroje, ty si půjčujeme v rámci koncernu, pokud někdo trvá na tom, že je musíme vlastnit, odvoláme se," říká.

Zdůrazňuje také, že do tendrů se může přihlásit kdokoliv z celé unie a přijde mu těžko představitelné, že by se stavaři mohli tajně dohodnout a držet ceny vysoko. "Jsme součástí koncernu Strabag a když sledujeme, jaké jsou v kterých zemích ceny, prostě není pravda, že by v Česku byly drahé dálnice," říká s tím, že ceny jednotkových prací jsou srovnatelné. Jediný zásadnější rozdíl je v ceně práce, ta ale na celkové ceně dálnice tvoří zhruba pět procent.

50 tisíc pracovních míst v ohrožení?

Hajič ale jedním dechem upozorňuje na to, kde je největší prostor pro nekalosti. A tím je český fenomén - takzvané užší řízení. "To jinde nemá obdoby. Firmy, které postoupí do dalšího kola, se losují," říká a bez komentáře nechává dotaz, zda by si myslí, že se s losováním manipuluje. "Je tam potenciál," dodá nakonec. "Jak mohou vědět, že ten, koho nevylosovali, není nejlepší a nenabídne lepší cenu?" ptá se.

Na trhu stavebních firem atmosféra houstne. Zakázek je méně, je vyšší tlak na ceny a zostřila se konkurence. Do jednoho tendru se dnes hlásí třicet až čtyřicet firem. Řada z nich - tedy alespoň z pohledu největších stavebních firem - jsou amatéři. "Cenu odhadují podle zkušeností, což nás výrazně znevýhodňuje," líčí. Rozdíl je podle něj v tom, že velká a zkušená firma do kalkulace započítá řadu nákladů, ke kterým podle jejich zkušeností dojde a cena je realističtější. Zatímco menší firmy to jen zhruba odhadují a navíc často s cílem získat zakázku nabízí i poloviční cenu proti velkým konkurentům. "Předpokládají, že si ty peníze nakonec naúčtují, pro zadavatele to ale znamená riziko, jestli ta firma bude fungovat ještě než skončí záruční doba," říká.

V souvislosti s omezením investic je ohroženo pět až sedm tisíc pracovních míst přímo u stavebních firem a až padesát tisíc společně s návaznými obory. Stát by se tak podle Hajiče měl rozmyslet, zda je lepší dávat peníze nezaměstnaným, aby "nic nezbylo" nebo stavět potřebné dálnice. Navržená síť rychlostních komunikací v Česku je podle něj minimalistická. "Kdyby se něco stavělo nad rámec této sítě, tak bych to chápal, ale nyní v některých oblastech dálnice citelně chybějí," míní.


TOMÁŠ HAJIČ
Atmosféra na stavebním trhu houstne, zakázek je méně a je větší tlak na cenu. Do jednoho tendru se hlásí i 40 firem, říká.
FOTO: HN - J. ŠTEMBERA