ECB zlepšila odhad letošního růstu eurozóny

Evropská centrální banka včera v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu již 16. měsíc po sobě na rekordním minimu 1,0 procenta. Banka sice zvýšila odhady ekonomického růstu v eurozóně, v obavách z nejistoty však ponechala beze změny svá opatření na podporu likvidity oslabeného bankovního sektoru.

Analytici zachování sazeb i podpory likvidity bez výjimky očekávali. Vesměs předpokládají, že úroky ECB, od nichž se odvíjejí úvěrové náklady v zemích eura, zůstanou na minimu až do posledního čtvrtletí příštího roku.

Ekonomové ECB zvýšili prognózu růstu pro země eurozóny v letošním roce na 1,4 až 1,8 procenta z červnového odhadu 0,7 až 1,3 procenta. Pro příští rok ji zlepšili na 0,5 až 2,3 procenta z dosavadních 0,2 až 2,2 procenta.

Prezident ECB Jean-Claude Trichet však upozornil, že hospodářské oživení zůstane i přes nedávné urychlení mírné a nevyrovnané. Zesílení růstu ve druhém čtvrtletí bylo podle něj zčásti způsobeno dočasnými faktory. "Oživení bude zřejmě postupovat mírným tempem a převládat bude i nadále nejistota," řekl Trichet na tiskové konferenci po zasedání rady ECB.

Podle včerejších revidovaných údajů Eurostatu se hrubý domácí produkt zemí eura ve druhém čtvrtletí zvýšil meziročně o 1,9 procenta. Evropskou ekonomiku nyní táhne díky vysokému vývozu Německo, jehož růst byl za čtvrtletí nejvyšší od sjednocení země počátkem 90. let. V recesi je naopak stále vysoce zadlužené Řecko a země jako Španělsko a Portugalsko vykazují jen nepatrný růst.

ECB ponechala v platnosti 18. ledna jako termín pro ukončení opatření, v jejichž rámci poskytuje bankám neomezený přístup k týdenním a měsíčním úvěrům. Do konce roku bude také nadále nabízet neomezené objemy likvidity ve svých tendrech tříměsíčních úvěrů. Na půjčkách od ECB jsou nyní závislé banky ze zemí jako Řecko, Španělsko nebo Irsko, kde kvůli krizi státních dluhů vzrostly úroky z mezibankovních úvěrů na rekordní maxima.

Podle odhadů ECB zůstane inflace v eurozóně letos i příští rok pod kontrolou a s největší pravděpodobností nepřekročí hranici dvou procent. Pro letošní rok se očekává růst spotřebitelských cen o 1,5 až 1,7 procenta a napřesrok by se inflace měla pohybovat v rozmezí 1,2 až 2,2 procenta.