Začínají se, zdá se, projevovat lehké známky oživování ekonomiky a s tím i větší zájem firem o schopné manažery. Aktuálně probíhají výběrová řízení na různé posty a jedním z kritérií výběru schopného zaměstnance jsou stále častěji reference, které poskytují bývalí zaměstnavatelé. Jak občas takové reference dopadnou, mi povídal jeden personální ředitel.

Nutně potřebovali obsadit pozici obchodního ředitele. A hlavně rychle, protože toho, kterého měli, jim přetáhla jiná firma. Obrátili se tedy na personální agentury, zadali nějaký inzerát a čekali na kandidáty. Protože se jich přihlásilo více, než čekali, rozhodli se pro urychlení výběrového procesu, že se tentokrát spolehnou na reference o uchazečích.

Při pohovorech se jim velmi líbil manažer kolem 35 let s řadou kvalitních referencí, které si přinesl s sebou v písemné podobě. Samé superlativy. V tom fofru jim ani nebylo divné, že manažer je v současné době bez místa. Stačilo jim vysvětlení, že si chtěl udělat po náročném projektu v předešlé firmě trochu volno, než se zase pustí do něčeho "pořádného". Zavoláním do předcházejících dvou firem si majitel ověřil věrohodnost reference. Bylo mu sděleno něco ve smyslu - ano, pracoval u nás, dobrý, no.

A nový obchodní ředitel nastoupil. Po prvním měsíci měl několik nesplněných úkolů, ale to se omlouvalo tím, že je ještě nový a ještě se nezapracoval. Po druhém měsíci měl ještě více nesplněných úkolů a navíc se z jeho oddělení ozývaly hlasy, že nic neumí, že neumí poradit a podobně. Třetí měsíc jeho působení se rozhodl personální ředitel, že navštíví svého dávného známého, který pracoval ve stejné firmě jako předtím obchodní ředitel.

Ze schůzky se vrátil vyvedený z míry. Dozvěděl se totiž, jak moc se všem ulevilo, když dotyčný odešel nikoliv z vlastní vůle. Majitel firmy měl ještě tendence držet nad obchodním ředitelem ochrannou ruku - vždyť je to takový příjemný člověk. A jaké má reference! Dohodli se však s personálním, že navštíví společně majitele firmy, kde pracoval obchodní před třemi lety. A dozvěděli se konečně pravdu. "My jsme byli tak rádi, že odchází, že jsme mu tu referenci dali. Jenom, aby už byl pryč," znělo vysvětlení pro udělení skvělé reference. Když se personální ředitel ptal, proč ji ještě i potvrdili, dozvěděl se, že už jim to bylo hloupé, říkat něco jiného, než co napsali.

A bylo. Ještě před ukončením zkušební doby se stihli s obchodním ředitelem rozloučit. Oddychli si a věděli, že mají před sebou další výběrové řízení. Když ho začali připravovat, objevil se u nich bývalý obchodní. S prosbou. Jestli by mu prý nedali referenci, že u nich pracoval, že snad zase nebyl tak špatný, že? Personální ředitel s hrůzou hleděl na majitele firmy, jak váhá. Ale dáme, pravil majitel. Napíšeme tam však, že máločemu rozumíte, neumíte řídit lidi a obchodovat také ne. Personálnímu spadl kámen ze srdce a dveře se zavřely. Navíc se dohodli, že kdyby někdo volal a ptal se na práci tohoto člověka, řeknou pravdu. Aby přetrhli ten tok dobrých, ale nezasloužených referencí.

Stává se to totiž často. Někdy je nám to hloupé a někdy jsme rádi, že nás dotyčný opouští. Přitom často nějak zapomínáme na ty, ke kterým odchází ne pracovat, ale škodit. Ostatně - hledají obchodního ředitele, neznáte někoho se super referencemi?

Eduard Hilšer, poradce společnost TAKT