Chtěli po nás anténu do minového pole

Hloubětínská Tesla, na rozdíl od desítek dalších značek známých z dob předrevolučních, neskončila. Naopak, letos se jí bude po několika hubených letech dařit lépe, uvádí její šéf Robert Němec.

Tesla dnes především vyváží telekomunikační techniku, antény a vysílače, ale vyrábí i úpravny vody, které mimo jiné pomáhaly i v povodněmi zasažených severních Čechách, kam je stát dodal ze svých hmotných rezerv. Firma, kterou vlastní od roku 2007 investiční společnost Kilcullen Kapital Partners, se orientuje hlavně na vývoz. "Zůstaly nám všechny regiony, kam Tesla vyvážela tradičně - daří se nám především v bývalém socialistickém bloku a také na Blízkém východě. Byznys děláme aktivně i v Polsku," vypočítává Němec země, kam firma svou produkci dodává.

Na stavbě se 'pije první liga'

Dělat byznys na Východě je podle něj úplně jiné než v Evropě. "Liší se to snad ve všem. Člověk musí chápat, že jde politicky i ekonomicky o jiný svět," říká Němec. "V Evropě, pokud se něco na schůzce dohodne ústně, tak to také platí. Na Blízkém východě platí až to, co je podepsané. Ale pak se smlouva v drtivé většině případů dodržuje. Dostat se ale do fáze podpisu je nesmírně těžké, hlavně když se jedná se státními institucemi. Všechno trvá třeba dvakrát, pětkrát, i desetkrát déle, než na co jsme standardně zvyklí u nás," popisuje Němec.

Příkladem je podle něj dodávka pro mikrovlnné sítě na Ukrajinu. "S potenciálním odběratelem, se skupinou, která se stavby sítě účastní, jsme začali mluvit před rokem a tři čtvrtě. Mezitím vypukla nejprve finanční a poté i ekonomická krize, banka, se kterou jsme jednali, nám naznačila, že si máme vybrat jinou, protáhla se 'due diligence' pro financující banku i pojišťovnu EGAP. Než smlouvy přežvýkali právníci a risk manažeři bank, tak to také trvalo dlouho. A po celou tu dobu jsme slyšeli, že 'všechno už máme, za měsíc to bude'", vzpomíná na půlmiliardový byznys Němec.

Nutnou samozřejmostí je přitom i vydržet tradiční přípitky před jídlem. "Ještě před předkrmem je zvyk pronášet projevy a když je kolem stolu i jen šest důležitých lidí, tak ještě před prvním soustem má člověk v sobě tři deci vodky," říká s tím, že kuchyně je tomu často přizpůsobená, takže po alkoholu se podávají sledi, slanina či další potraviny, které pomáhají nápor alkoholu tělu zvládnout. "Ale to není nic proti tomu, co musejí vydržet technici. Přímo na stavbě, tam se pije první liga," dodává.

Naši lidé jsou povahou dobrodruzi

Tesle ale pomáhá tradiční a známá značka. Mnoho lidí, se kterými se dnes obchoduje, v Česku studovalo, případně pracovali na investičních celcích, které do spřátelených zemí socialistického tábora dodávalo Československo před rokem 1989. "Nostalgie je silná. Značky jako Tesla, ČKD nebo Sigma si lidé v Egyptě, Sýrii nebo na Ukrajině pamatují dodnes," říká Němec.

"Stalo se mi, že v Damašku jsem přišel do restaurace a vyřizoval telefonát do Česka. Číšník přišel a slyšel, že mluvím česky, tak se mě také česky zeptal, co si dám k pití. Byl to starší pán, který před lety pracoval na stavbě cementárny, kterou dělali Češi," vzpomíná Němec. Navíc Tesla má pověst i spolehlivého dodavatele. V Rusku a na Ukrajině například na analogových technologiích firmy starých třicet i více let stále vysílají televizní a rozhlasový signál.

A "analogová" je i komunikace s obchodními partnery hlavně v arabských zemích. I když mají mobilní telefony i moderní počítače a kanceláře na úrovni, primárním komunikačním prostředkem v zemích, kde Tesla působí, je stále často fax. "Nevím, proč tomu tak je. Ale je to daleko nejrozšířenější forma byznysové komunikace," popisuje Němec.

Poptávají-li zákazníci konkrétní produkt, pak podle Němce záleží hodně na tom, odkud poptávka přichází. Pokud je to z Ukrajiny nebo Ruska a zákazník má opravdu zájem o výrobek Tesly, je pravděpodobnost kontraktu vysoká. Na Blízkém východě je to "fifty-fifty". "Pokud přijdou poptávky ze zemí jako Nigérie nebo Somálsko, pravděpodobnost je tak jedno procento. Myslím, že je to všeobecně zkušenost českých firem, takže první otázka proto je, odkud jdou peníze. A když řeknou, že 'budou vyčleněny ze státního rozpočtu' nebo že 'přijdou', tak od toho jdeme pryč. Po světě běhají tisíce lidí s papíry a razítky, kteří tvrdí, že jsou zástupci nějaké vlády nebo ministerstva, ale většinou jsou to podvodníci," popisuje každodenní realitu Němec.

V posledních letech měla ale Tesla i dost dobrodružné zakázky. Například v Kurdistánu před třemi lety sice česká firma skončila v tendru na dodávku vysílače jako druhá, ale zaměstnanci vítězné německé firmy odmítli do Iráku vyrazit. Nakonec to tak podle šéfa Tesly museli postavit Češi. "Máme lidi, kteří jsou ochotni do těchto zemí vyjet, jsou to povahou trochu dobrodruzi - a já před nimi smekám," říká.

V Čečensku zase na zaměstnance Tesly čekal zaminovaný pozemek, na kterém se měl vysílač stavět. "Tak se šest měsíců nic nedělo, odminovávali a my pak přijeli znovu. Jenže oni odminovali jenom polovinu toho pozemku a příjezdovou cestu. Ale my jsme netušili, co je to za typ min a jak se spouští, rozhodně se nám nechtělo spustit vysílač a anténu pár metrů od zaminovaného území. Čekali jsme pak na to, až to odminují celé," popisuje Němec "potíže", se kterými se Tesla setkává v exotických zemích.

Robert Němec: Dělat byznys na Východě je jiné než v Evropě. Liší se to snad ve všem, říká šéf Tesly.

Foto: HN – Jan Štembera