7 rad pro ženy, které se chtějí prosadit

Realitou, s níž se potkávají ženy v Česku, jsou nižší platy, než mají za stejnou práci muži, okolí odsuzující "krkavčí" matky, když kvůli kariéře dítě svěří chůvě, nebo nedostatek míst ve školkách. Co má dělat žena, která chce tyto překážky překonat a využít svůj talent v práci?

Jedna věc je jistá. Bojovat o pozice s muži v machistických firmách je ztráta času a energie. O "skleněných stropech", kvůli kterým schopné ženy nutně uvíznou na obslužných pozicích, byly popsány stohy papíru. Muži v takových firmách prostě mívají své rituály a "vetřelce" ženu mezi sebe nikdy doopravdy nepustí. Na lov se s ženami přece nechodilo. Zároveň neplatí, že k tomu, aby se prosadila, žena nutně potřebuje mít ještě tvrdší lokty než průměrný muž. Naopak. Prozíravá žena s muži nebojuje, ale dělá si věci po svém.

1. Dejte sebe na první místo

Koho zajímá vaše kariéra? Jen vás. Jenže ženy často blokují samy sebe tím, že místo, aby myslely na svůj postup, stále jen pomáhají jiným. Často proto po letech tvrdé dřiny uvíznou v podpůrné pozici, kterou by za tytéž peníze muž nepřijal. Zatímco šéf odjíždí ve čtyři na golf, jeho podřízená připravuje podklady do noci. A nevidí na tom nic divného. Vypadá to banálně, ale většina žen se především musí naučit brát, nejen dávat.

Nejen kvůli sobě. Pokud žena svou snahu pomáhat lidem okolo přehání, vytváří v týmu nerovnováhu. Děti i kolegové nakonec jejím sebeobětováním pohrdají a leze jim na nervy. Že lidé mají rádi toho, kdo jim pomáhá? Tak na to zapomeňte. V skrytu si spíše budou myslet "to je ale naivní blbec" nebo "kdo to má vydržet s tou uštvanou troskou".

Když dobře pracujete, normální je slušný plat, vlídné zacházení, respekt, povýšení, benefity... Rovnováha ale nepadá z nebe, hlavně pro ženy ne. Proč? Začíná to už na pískovišti. Když chce Pepa, aby mu Mařenka půjčila bábovičku, většinou si upřímně myslí, že by ji měl prostě dostat, vždyť je tak skvělý. Mařenka, která si neřekne o půjčení lopatičky na oplátku, proto nic nedostane.

2. Firmu si volte pečlivě

Jsou firmy, kde se kariérní plány týkají opravdu všech. Většina ale bohužel stále patří mezi ty "tradiční". Znáte to. Když už se žena dostane do manažerské pozice, pracuje čtrnáct až šestnáct hodin denně, protože musí svým nadřízeným i podřízeným neustále dokazovat, že na to opravdu má. A ještě za to dostává menší plat než muž. Podle platových žebříčků, které dlouhodobě zpracovává společnost Merces, ženy na stejné pozici dostávají v takových "normálních" podnicích zhruba šedesát procent toho, co mívá na výplatnici muž.

Ženy si za to mohou částečně samy. Žádají málo, spokojí se s málem a někdy se přehnaně citově vážou k pozici, která pro ně není zase tak výhodná. Místo toho je třeba být stále na lovu. Nečekat, až si vás někdo všimne, a myslet na svůj sebemarketing.

3. In jsou rovné příležitosti

Nehledejte jen pracovní pozici, ale pochopte "kontext" firmy. Jakou má pověst? Kolik žen je v top managementu? Je tam normální práce z domova? Prošla firma personálním auditem rovných příležitostí? To všechno ovlivní, s kým a jakým způsobem budete pracovat 365 dní v roce. V hledání zaměstnavatele s dobrou firemní kulturou pomohou například stránky Gender Studies.

V roce 2010 jsou v otázce rovných příležitostí žen a mužů a v podpoře slaďování pracovního a osobního života podle nich nejlepší T-Mobile, GE Money Bank a Allianz pojišťovna za Prahu a firma OLHO-Technik Czech za ostatní regiony. Auditem rovných příležitostí prošly například Česká spořitelna, Microsoft, ale pouští se do něj čím dál častěji i menší firmy, třeba Ferring- Léčiva, Multikulturní centrum nebo Kavárna Biskvit.

4. Férový start je možný

Necítíte se spokojeni na své momentální pozici? Poohlédněte se po výběrových řízeních, která jsou co nejvíce otevřená talentům zvenku. Některé firmy cíleně loví lidi z jiných oborů, aby vnesli nový pohled do byznysu. Takové výběrové řízení poznáte podle toho, že probíhá formou diagnostických testů či assessment center. Nebojte se jich, nemáte co ztratit. Spíše naopak. Zjistíte, co vám k dobytí vytoužené pozice zatím chybí. Výhoda pro ženy navíc: v takových výběrových řízeních je eliminováno, kdo je čí kamarád, a to pro ně zvyšuje šanci na úspěch.

5. Naučte se ocenit

Pro ženu je to větší problém než pro muže. Prvním krokem je přemýšlet o tom, co nabízí, a nejít na pohovor se strachem, kdy se jí potenciální zaměstnavatel zeptá, jak malé má děti. Osvícení šéfové neměří užitečnost podřízených počtem hodin "odsezených" v práci.

Buďte proto vynalézavá v tom, jakou formou svůj produkt či službu nabídnete. Pokud nemusíte být v přímém styku s klienty, je práce od pondělí do pátku přežitek. Přinášejte do firmy samy řešení. Proč se nenabídnout jako externista? Někdy šéfa nenapadne určité řešení jen proto, že na něj dosud nebyl zvyklý.

6. Začněte podnikat

Pomocnou ruku při rozjezdu podnikání se v Česku rozhodla podat GE Money Bank. Cílem projektu Život nápadům je vytvořit silnou komunitu, v níž budou zkušené podnikatelky-mentorky začátečnicím v podnikání radit. Proč? Ti, kdo už mají podnikatelské začátky za sebou, ve výzkumech uvádějí, že by jim v začátcích nejvíce pomohla právě rada zkušeného podnikatele. Do konce roku se uskuteční dva semináře v Praze, později se přesunou i mimo hlavní město.

7. Najděte si mentorku

Muži také často myslí a jednají trochu jinak než ženy. Většinou se více zaměřují na dobytí cíle, ženám při podnikání více záleží také na vztazích, více zvažují riziko svých kroků, tolik nehazardují třeba s penězi. Při podnikání proto spíše začínají od malých věcí a ty rozvíjejí. Někdy je to i handicap, a tak potřebují trochu postrčit.

"Ženy jen potřebují najít sebedůvěru, aby s podnikáním začaly, schopností mají dost. Vždyť jako matky musejí umět hospodařit a poradit si v nejedné nelehké situaci. A komunikační schopnosti si tříbí se svými dětmi neustále," říká Marta Slánská, generální ředitelka realitní kanceláře Maxima Reality.

Chrlíme šest tun pralinek měsíčně

Petra Kovandová
Jednatelka společnosti Bon Bon

Podnikat začala už ve dvaceti letech. Chtěla se osamostatnit, a tak vydražila za milion samoobsluhu. "Pak jsem tvrdě splácela dluhy s opravdu tvrdou úrokovou sazbou, což tenkrát bylo 17 procent. Dlouho jsem neměla vůbec nic," říká. Po pěti letech se vrhla do trochu jiného obchodování, začala dovážet slovenské sušenky: "Sama jsem si dělala i dealera, a tak jsem věděla, co na trhu chybí. Před Vánoci jsem začala shánět kandované ovoce, čokoládu, cukroví." Výrobce si nakonec našla po celém světě a začala jejich produkty dovážet do Česka pod značkou Kovandovi. Dodnes firma dodává do různých obchodních řetězců cukrovinky. "Pak jsem zatoužila po vlastní bonbonárně," přiznává se Petra Kovandová. Našla proto volné prostory v Českém Krumlově a otevřela nakonec šest vlastních a dvaadvacet franšízových prodejen. Její bonbonárna momentálně chrlí šest tun pralinek měsíčně, a protože to stále není dost, podnikatelka uvažuje i o zavedení nočních směn.

"Ženám, které právě teď uvažují o podnikání, říkám, jděte do toho. Zvlášť když mají zkušenost ze živnosti a stojí rozumem a nohama na zemi. Pak stačí jen si najít něco, co se mi líbí nebo chybí na trhu," vysvětluje. Zejména podnikání na živnostenský list podle ní nepředstavuje pro ženy zas tak velké riziko. "Je možné si to zkusit v malém, pak začít cestovat a jít dál," dodává. Sama už nabyla sebevědomí a nebojí se ani větších investic. Díky tomu, že se může vykázat podnikatelskými úspěchy, si ji banky předcházejí, když se rozhodne pro některou z investic využít bankovní půjčku. V začátcích to tak nebývalo.

Nudné práci bych se nikdy neupsala

Slávka Harazimová
majitelka společnosti Drink SOS

Do svého zatím posledního a úspěšného podnikatelského záměru se nepustila živelně, ale po dlouhém rozvažování. Slávka Harazimová cíleně hledala na trhu skulinu a pak se rozhodla, že bude vozit domů ty, kdo kvůli konzumaci alkoholu nemohou usednout za volant. "Nedovedla jsem si představit, že bych se upsala nějakému nudnému zaměstnání a jen v něm přežívala," vysvětluje. Vystudovala při práci Vysokou školu aplikovaného práva a vrhnout se hned potom do podnikání jí připadalo jako dobrý nápad. Tak jako řada jiných úspěšných podnikatelů začala tak, že několikrát zkrachovala a učila se z chyb. Nepovedl se jí třeba byznys se seznamovací kanceláří, protože podle ní je na trhu nedostatek mužů pro starší ženy. Pak ji inspirovala praxe v Německu, kdy studenti vozili opilce na mopedech domů. Nápad vylepšila, protože tehdy už měla řada Čechů slušná auta a na nějaký "vehikl" by třeba úspěšní manažeři nesedli. Z prvního kilometru, za který inkasovala 18 korun, měla velkou radost. Postupně najala další lidi a dbala na to, aby byli dobře oblečení a měli i slušné vystupování. Do podnikání na dluh se nepouštěla, protože věřila, že dobrý nápad si na sebe musí vydělat. Dobrou zkušenost udělala se zaměstnáváním žen, přestože se na její řidičky mnozí klienti ze začátku dívali s nedůvěrou. Podle ní jsou loajálnější a v kritických situacích také často diplomatičtější. Dneska už si někteří klienti pravidelně objednávají právě dámu řidičku.