Klíčem je silné Německo a úspěch reforem

5 nadějí a rizik pro českou ekonomiku

Český HDP rostl ve třetím čtvrtletí o tři procenta. Příští rok se očekává zpomalení. Jak velké, bude záležet na pěti faktorech.

1. Německo

Závislost Česka na Německu je jednoznačná. Analytici většinou počítají ve svých modelech s tím, že růst českého HDP je z 80 procent závislý na německém růstu. Německo je zároveň největším světovým exportérem, který vyváží do celého světa. "My jsme jen přenašeč a sledujeme velkého německého bratra," říká Jan Procházka, člen vládního poradního orgánu NERV. Každé omezení německého vývozu má pro Česko fatální důsledky.

Německo zaznamenalo po úderu světové finanční krize v roce 2008 pětiprocentní pokles HDP, tedy hlubší propad než jiné země. Zároveň ale díky provedeným reformám pracovního trhu a relativně zdravým veřejným financím dokázalo své hospodářství rychle nastartovat. Přes zpomalení ve čtvrtém čtvrtletí by mělo letos jeho HDP vzrůst o 2,2 procenta. "Výkon hospodářství je zatím impozantní," komentoval to Jörg Kramer, hlavní ekonom Commerzbank z Frankfurtu.

Růst německé ekonomiky (v procentech)

2. Reformy

Nynější česká vláda plánuje reformu zdravotnictví, penzí
i změnu daní. Kabinet se také snaží zeštíhlit státní správu. Zpočátku mohou tyto změny spíše snížit výkon českého hospodářství, ale dlouhodobě mají růst urychlit. "Reformy neovlivní růst hospodářství v nejbližších pěti letech," říká Jiří Rusnok, člen vládního poradního orgánu NERV. "Hlavním úkolem je zlepšit udržitelnost veřejných financí," dodává. Stát snižuje své dluhy a tím pomůže i soukromým firmám. Lepší ocenění země ze strany ratingových agentur vede k tomu, že si i podniky mohou snadněji půjčovat od bank peníze. "Navíc pokud by státu klesal kvůli rostoucím dluhům rating a platil by stále vyšší úroky, hrozilo by, že zvýší daně. To pak odrazuje investory," vysvětluje Jiří Schwarz, bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE. Budou-li reformy úspěšné, dlouhodobě by měly zefektivnit státní správu a podpořit rozvoj kapitálového trhu.

Růst české ekonomiky (v procentech)

3. Čína, Indie a spol.

Růst globální ekonomiky dnes závisí na růstu rozvíjejících se ekonomik. Cesta zejména Číny a Indie z chudoby s sebou v důsledku táhne i životní úroveň v bohatých zemích.

Rozhodující je vliv Číny. Ta je dnes již druhou největší ekonomikou světa a její hlad po investicích a západním zboží se významnou měrou podílí i na růstu české ekonomiky, byť většinou zprostředkovaně přes Německo.

Dynamika rozvíjejících se zemí má ale celou řadu rizik. "Čína v současné době roste hlavně díky největší úvěrové bublině na světě," míní ředitel pro strategii společnosti Partners Pavel Kohout. Nadějí Česka tak je, že růst tygrů asijské ekonomiky nepoleví a nedojde k "praskání bublin", jako tomu bylo u hypoték ve Spojených státech. Důsledky čínské či indické krize by tvrdě pocítily i tuzemské podniky, které v Asii vyrábějí. Rozvoj Číny znamená také tlak na růst přidané hodnoty českého zboží, protože je to konkurent stále silnější.

Růst čínské ekonomiky (v procentech)

4. Lidé

Není pravda, že jsou Češi zcela v rukou globálního dění a své vlády. Úspěch tuzemské ekonomiky závisí také na tom, co sobě i světu dokáží Češi nabídnout.

"Naděje české ekonomiky je jednoznačně v šikovnosti lidí, flexibilitě jejich seberealizace a snaze dohnat vyspělejší země," domnívá se místopředseda představenstva OKD Ján Fabián.

Vyšší přidaná hodnota, kterou kvalitní lidé přinášejí, dokáže čelit výkyvům globální ekonomiky a urychluje růst životní úrovně. Česko dosud těžilo ze své strojírenské minulosti a přilákalo díky ní celou řadu investorů. Ti ale stále zvažují, zda výrobu nepřesunout do zemí s levnější pracovní silou. Pokud je úroveň a aktivita místních lidí nepřesvědčí, že stojí za to si za ně připlatit, dříve či později odejdou. Katastrofický scénář se ale naštěstí zatím nenaplňuje a naopak řada výrobních podniků zde zakládá i vývojová centra.

Podíl vysokoškoláků na pracovní síle (v procentech)

5. Globální stabilita

České hospodářství je malou ekonomikou závislou na vývozu. Klíčovou podmínkou pro jeho další růst je tedy to, že nevypuknou žádné měnové či obchodní války a naopak bude pokračovat uvolňování mezinárodního obchodu. Zatímco na začátku finanční krize se zdálo, že může dojít k vytváření nových celních bariér, dnes není takový vývoj pravděpodobný. Nebezpečím jsou rovněž měnové války, které měl eliminovat právě skončený summit G 20.

Větším rizikem pro českou ekonomiku mohou být otřesy v eurozóně, které by zdražily úvěry a vedly ke snížení vývozu do některých zemí. "Ekonomický vývoj v Česku přímo koreluje s ekonomickým cyklem v Evropě," upozorňuje Roman Jandík z firmy ČD Cargo. "Zde je největším rizikem nezvládnutí situace a případná panika kolem zemí, jejichž finanční stabilita byla zasažena finanční krizí. Jde především o Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko."

Index svobody mezinárodního obchodu