Aneta Votrubová: Přes jazyky k lepší práci

Jak se promítá výuka jazyků do denního procesu firem, jak byly postiženy jazykové školy i firmy rušením jazykových benefitů a jaké nastaly změny v přístupech k výuce zaměstnanců - o tom všem jsme si pohovořili s Anetou Votrubovou, ředitelkou pražské pobočky jazykové školy Skřivánek.

Je známo, že v posledních 2 letech bylo jazykové vzdělávání ve firmách často pozastaveno nebo úplně zrušeno kvůli ekonomické situaci na českém trhu. Jak se v současné době tento trend vyvíjí, zaznamenali jste nějaké změny?

Ano, zaznamenali. Zejména v loňském roce jsme i v naší společnosti pocítili pokles zájmu firem o jazykové vzdělávání zaměstnanců. Většinou to bylo způsobeno nestabilní situací ve firmách, ale k rušení jazykových kurzů vedlo společnosti často i zavádění preventivních opatření. Nicméně trh začíná znovu startovat a postupně dochází i k obnovování jazykového vzdělávání ve firmách. Mezi prvními zájemci o výuku se objevily společnosti, které potřebují jazykovou vybavenost zaměstnanců ke svému základnímu fungování, ale postupně se k jazykovému vzdělávání vracejí i ty, které poskytují jazykovou výuku jako benefit.

V případě, že je firma nucena skutečně náklady na vzdělávání omezit, je něco, co byste jí doporučila?

V těchto případech firmám doporučuji, aby si určily, kteří zaměstnanci jsou pro zahraniční komunikaci a chod jejich společnosti klíčoví, a omezily výuku jen na tyto zaměstnance. Rozhodně bych neradila jazykové vzdělání úplně zrušit. V takových případech společnost Skřivánek navrhne ve spolupráci s personálním ředitelem nebo nadřízeným daných zaměstnanců co nejefektivnější řešení metodického plánu výuky s ohledem na maximální optimalizaci nákladů.

Jak taková optimalizace nákladů v praxi vypadá?

Doporučujeme firmám, aby si jasně definovaly nejenom to, kdo bude jazykové kurzy navštěvovat, ale také aby nastavily jasná pravidla pro účast na vypsaných kurzech. Často jde konkrétně o stanovení pravidel spoluúčasti studentů na nákladech na výuku i výukových materiálech. V případě, že studenti nedodrží stanovená pravidla pro čerpání výuky, je jejich výuka pozastavena, nebo se zvýší jejich podíl na nákladech. Zároveň firmy více než v minulosti sledují monitoring docházky a pokrok studentů tak, aby to bylo pro zaměstnavatele co nejefektivnější.

Zmínila jste se o tom, že v poslední době dochází k opětovnému nárůstu poptávky po jazykovém vzdělávání ve firmách. Kde to vnímáte nejintenzivněji?

Největší nárůst jsme zaznamenali překvapivě ve státní sféře. Státní zaměstnanci potřebují ke své práci jazyk zejména proto, aby se byli schopni orientovat ve spletité síti byrokracie EU. Kromě toho, že musí rozumět všem dokumentům z EU, které se týkají právě jejich oblasti činností, musí se také umět dorozumět i při osobních jednáních, například právě se zástupci úřadů EU. Vedle státní správy dochází k nárůstu jazykového vzdělávání i ve středně velkých firmách, které mají ambice vstoupit na zahraniční trhy nebo již se zahraničními partnery spolupracují.

Jaký typ výuky takové společnosti požadují?

Velmi často se setkáváme s různými formami obchodního jazyka, které pak můžou být děleny i na specifické oblasti, například na prezentační a komunikační dovednosti, marketing, finance apod. Předně jde o to, aby se dal jazyk využít při každodenních pracovních povinnostech studentů. V poslední době se velmi často setkáváme i s velmi úzce vyprofilovanými výukovými plány, například pro firmy z oblasti sklářství nebo designu. I zde dokážeme klientům vyjít vstříc. Ať již je oblast specializace jakákoliv, využíváme moderní komunikativní metody a simulaci reálných situací ve výuce. Takové prostředky motivují studenty a zároveň pomáhají docílit lepších výsledků.

Jak taková simulace v praxi vypadá?

V první řadě požádáme společnost o jejich podklady a materiály, se kterými se studenti nejčastěji setkávají při své práci, a ty pak zakomponujeme do samotné výuky. Může se jednat třeba o produktové listy nebo prezentace, kde je obsažena i speciální terminologie daného oboru. Např. u obchodníků je běžný nácvik prezentací, technik vyjednávání nebo příprava podkladů na obchodní jednání. Naopak pro jiné studenty, kteří tráví hodně času interaktivní komunikací na počítači, je efektivní praktický nácvik těchto dovedností, např. běžná e-mailová komunikace nebo práce s CRM programy.

Znamená to tedy, že jazyková výuka pomáhá zaměstnancům v celkovém rozvoji?

Rozhodně. Jazyková vybavenost pomáhá v dnešní době nejen k získání lepší pracovní pozice, ale má přínos pro studenta i v osobním životě. Ať už to je při cestách do zahraničí, objednávání zboží přes internet, při zábavě nebo jen při komunikaci s přáteli.

rks

ANETA VOTRUBOVÁ (*1970 V ÚSTÍ NAD ORLICÍ)
Vystudovala VŠE v Praze, fakultu mezinárodní vztahů. V jazykové agentuře Skřivánek začínala v roce 2004 na pozici obchodníka, od roku 2006 působí na pozici ředitelky pražské pobočky jazykové školy Skřivánek.