Damien I. O'Brien: Na trhu topmanažerů je zoufale málo talentů

Podle Damiena I. O'Briena, šéfa nadnárodní společnosti Egon Zehnder International, která se specializuje na vyhledávání topmanažerů, jsme byli během krize svědky kolapsu starého stylu řízení firem. Rozdíl je v tom, že už není sháňka po autoritativních manažerech, kteří představovali ztělesnění koncentrované moci. Aby firmy dnes na trhu uspěly, potřebují lídry, kteří fungují jako inspirace a kteří dokážou nadchnout ostatní pro společnou věc.

Od konkurence vás totiž neodlišuje kvalita nebo sofistikovanost produktu či nabízené služby, ale především to, jak fungujete jako tým, jak jsou vaše aktivity propojené a jakým způsobem jste schopni identifikovat své klienty s brandem. Na individualisty, kteří zaměstnance drželi silou peněz, proto rovnou zapomeňte. Dnes jde o talenty, kteří dokážou být zaměstnancům vzorem a inspirací. A těch je na trhu zoufale málo, říká O'Brien.

HN: Během krize byli velmi žádaní topmanažeři, kteří se specializovali především na škrtání nákladů. Po jakém typu manažerů je největší poptávka v tuhle chvíli?

Víte, podle mé zkušenosti ty nejchytřejší společnosti krizi pojaly jako výjimečnou šanci upevnit a zlepšit svoji pozici na trhu. Jasně, náklady škrtali všichni hlava nehlava, ale ti, kteří uvažují opravdu v dlouhodobém horizontu - což je podle mého jediný správný přístup k úspěšnému podnikání - využili období krize k tomu, aby do svých týmů získali opravdové talenty. A pochopitelně také, aby si udrželi ty, které už měli. Faktem totiž je, že skupina talentů na úrovni nejvyšších manažerských pozic je skutečně velmi, velmi limitovaná.

HN: O nedostatku lídrů se mluvilo už před krizí - hlavně v souvislosti s evropskými trhy...

Dříve to bylo hlavně evropské téma, ale dnes vidíme, že těch lidí prostě není dostatek globálně. S krizí nebo recesí to skutečně nemá co dělat, je to otázka nepříznivého demografického vývoje. Zkušených lídrů mezi pětatřicetiaž pětačtyřicetiletými manažery, kteří typicky tuto skupinu tvoří, je prostě zoufale málo. Ještě ke všemu jsou tu rychle rostoucí ekonomiky jako Čína, Indie nebo Brazílie, které jich mají obrovskou spotřebu. To se nutně také projevuje.

A potom je tu ještě jedna věc, která to celé komplikuje - změnilo se to, jaké lídry firmy vlastně potřebují. Dnes totiž chtějí především lidi, kteří dokážou své podřízené pro něco nadchnout a motivovat. To je oproti době, kdy jsem začínal já, obrovský posun. Moje generace hledala stabilitu, nějakou dlouhodobější jistotu. Ale dnešní zaměstnanci chtějí, aby je práce bavila, aby je bavili lidi v týmu, v němž pracují. A pokud tohle jejich vedení neumí zajistit, prostě se seberou a odejdou jinam. Na nějakou dlouhodobou loajalitu k zaměstnavateli se tu vážně nehraje.

HN: Jak reagují vaši klienti, když jim tohle říkáte?

Ne všichni tohle už pochopili. Například bankovnictví, které bylo vždycky známé svým konzervativismem, je natolik agresivní byznys, že mělo tendenci tyto věci podceňovat. Výrazný posun na druhou stranu vnímám například u společností, které se pohybují na poli inovací, dále v sektorech, jako je rychloobrátkové, ale i luxusní zboží, nebo u některých firem v automobilovém průmyslu.

Vemte si třeba iPhone. Je to krabička, na které je napsáno "Made in China. Designed in California." Technologie za tím je pouhá komodita; celá hodnota toho produktu je o designu, brandu. Ten brand generuje fantastické zisky díky kreativitě společnosti Apple a emocionální vazbě, kterou mezi sebou a svými zákazníky vytváří. K tomu samozřejmě potřebujete tým lidí, který komunikuje a díky své kreativitě vytváří kolem sebe komunitu nadšenců.

HN: Když mluvíte o talentech, kteří tyto týmy vytvářejí, jakého konkrétní lídra byste jmenoval?

Britský deník Financial Times sestavuje každoročně žebříček nejmocnějších výkonných ředitelek. Jako jeden z porotců ankety můžu říct, že všechny ženy, které se v žebříčku umístily, jsou fantastickým příkladem dnešního pojetí leadershipu. Já osobně se domnívám, že právě ženy se dokážou s výzvami, kterým musí čelit dnešní lídr, srovnat velmi dobře. Situace jim hraje do karet, protože jsou to hlavně ženské vlastnosti, které stmelují týmy a vytvářejí prostředí, které funguje na vzájemné spolupráci jednotlivých členů. Schválně se podívejte na ten seznam. Například šéfka PepsiCo Indra Nooyi je skvělým příkladem současného lídra.

HN: A jak si tedy vysvětlujete, že ve vedení společností je stále tak málo žen?

Tendence je ale jasná. Do vrcholných pozic se prosazuje stále více žen. A pokud mám mluvit za naši zkušenost, klienti je stále více do vedení vyžadují.

HN: Kolik žen máte u vás ve společnosti?

Řekl bych, že poměr žen v EZI je zhruba 35 procent celkového počtu zaměstnanců. Ale postupujeme, žen v poslední době nabíráme stejně jako mužů. A zůstavají u nás, což není úplně samozřejmé.

HN: Narážíte na to, že udržet ženu ve firmě je těžší než udržet si muže?

Jednoznačně. Vezmětě si, kolik žen se už do firmy, kde předtím pracovaly, nevrací po mateřské dovolené. A není to jenom o flexibilitě zaměstnavatelů, je to otázka autonomie žen obecně. Společnost je pořád ještě nastavena tak, že od žen očekává, že se postarají o chod rodiny, domácnosti. Ale když se opět vrátím ke zmiňovanému žebříčku nejmocnějších výkonných ředitelek, a prostudujete jejich rodinné poměry, zjistíte, že mají jedno společné - většina z nich má extrémně obětavé partnery, díky nimž mohly svou kariéru tahle rozvinout.

Damien O'Brien (54)
Výkonný ředitel společnosti Egon Zehnder International. Rodilý Australan pracuje ve firmě 20 let. Předtím působil jako konzultant u poradenské společnosti McKinsey & Company.
FOTO: HN - VÁCLAV VAŠKŮ