Příští týden to bude padesát let od zaslání dopisu Václava Havla Gustávu Husákovi. Musím říct, že se mi dlouho nestalo, že by ke mně promlouval text tímto způsobem. S textem jsem dýchal. A to tak, že mě po letech přestalo mrzet, že jsem se ve svém mládí nikdy pořádně nepřichomýtl k nějakému osobnímu popovídání s Václavem Havlem o filozofii.

Ten dopis není jakýmsi aktivistickým textem, v jehož závěru by člověk čekal seznam požadavků. Je to křehké volání ducha k systému. Je to lkání toho nejkřehčího, co národ – či jakákoli jiná entita, člověkem počínaje, firmou konče – má.

„Bylo dosaženo pořádku. Za cenu zmrtvění ducha, otupení srdce a zpustnutí života. Bylo dosaženo vnější konsolidace. Za cenu duchovní a mravní krize společnosti.“

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jakým způsobem Havel kritizuje systém, který umrtvuje ducha?
  • Jaká je role strachu v našem každodenním životě?
  • Jakým způsobem se duch projevuje v naší společnosti?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.