Firemní kultura reprezentuje soubor pravidel a principů, jimiž se řídí vnitřní chod společnosti. Jenže realita je často jiná. Zvláště v Česku se nám stává, že se firemní kultura smrskává jen na pouhý dress code nebo deset pravidel. Ty často zdobí každou kancelář firmy. Jejich obsah ale nikdo nechápe, nevnímá, proto se jimi nikdo neřídí.
Pokud si však společnost zvolila tento přístup, o žádné firemní kultuře se ani hovořit nedá. Skutečná firemní kultura představuje společně sdílené hodnoty a způsoby jednání, jimiž se řídí jak generální ředitel, tak uklízečka nebo recepční. Možná vás napadá: je tedy koncept firemní kultury vůbec k něčemu?
Domnívám se, že ano. Jde totiž o nástroj posilující loajalitu zaměstnanců ke společnosti, pro kterou pracují a v níž tráví velkou část dne. Předurčuje vztahy i atmosféru na pracovišti i vztahy k obchodním partnerům. Ovlivňuje to, jak dobře se lidem v dané firmě pracuje a jak (ne)příjemné je s ní spolupracovat.
Řadě firem v ČR byla bohužel pravidla "importována" od jejich zahraničních matek. Často jde jen o "otrocký" překlad z angličtiny do češtiny. Nikdo se nezamýšlí nad jejich smyslem a obsahem - o zohlednění lokálních specifik země nemůže být ani řeč. Sama jsem prošla obdobím, kdy se ve společnosti na firemní kulturu moc nedbalo, i následující fází, během níž došlo k nekompromisnímu zavedení zahraničních pravidel (a nikdo z českého vedení neměl možnost se k ní ani vyjádřit, natož ji upravovat). V současnosti se naše firemní středoevropská kultura určuje regionálně a na její tvorbě se aktivně podílíme.
Díky tomu můžu dobře srovnávat rozdíly ve vnímání a sžívání se s firemní kulturou. Fakt, že má vedení místní pobočky unikátní příležitost ovlivnit chod a atmosféru ve společnosti na několik následujících let, považuji za skvělý. Tím spíš, že to u nadnárodních koncernů nebývá běžné. Naše firemní kultura tak zohledňuje specifickou mentalitu českého národa i to dobré a užitečné z minulosti. S takto adaptovanou firemní kulturou se všem pracuje lépe.
Každý zaměstnanec by vám mohl potvrdit, že se v tomto případě rozhodně vyplatí respektovat regionální zvyklosti. Například v našem konkrétním případě je, stejně jako pro kolegy ze sesterských společností v Maďarsku nebo Chorvatsku, pivo srdeční záležitostí - a naše nová firemní kultura nám umožňuje tento fakt respektovat. Chcete tedy spokojené zaměstnance? Zapomeňte na soupis nesmyslných pravidel a zamyslete se, jaké hodnoty a způsoby jednání jsou pro český národ přirozené a ztotožnitelné.
Edita Šilhánová
členka představenstva Pivovary Staropramen
