Podnikatele čekají vyšší odvody

Daně, odvody a cla

DPH - boj proti únikům

Nejdůležitější změny zákona o dani z přidané hodnoty se dotknou obchodníků s emisními povolenkami a pohonnými hmotami. Právě v těchto dvou oblastech docházelo v posledních letech k daňovým nedoplatkům odhadovaným jen u pohonných hmot na téměř dvě desítky miliard korun. Nově bude povinnost odvézt DPH přenositelná i na toho, kdo zboží koupí. Už tak nebude možné, že se k dani přihlásí prostředník, který po uzavření miliardových transakcí ukončí svou činnost, a finanční úřad tak nemá od koho nedoplatek vymáhat.

Firmy už také nebudou muset platit DPH z nedobytných pohledávek. Pokud tedy firma vyfakturuje zboží, za které zákazník nikdy nezaplatí, DPH stát vrátí.

Celní předpisy

Od Nového roku bude elektronické podávání celních deklarací povinné prakticky ve všech případech. Smůlu tak bude mít ten, kdo dává přednost formulářům. V nových předpisech ale může mást několik nedořešených detailů. Poradenské společnosti například upozorňují na to, že bude potřeba u menších zásilek uvádět i počet kusů na tři desetinná místa. Novinkou je i uvádění hmotnosti menších zásilek s přesností na gramy.

Nový daňový řád

V Česku platí od 1. 1. 2010 nový daňový řád. Zavádí několik důležitých změn. Jestliže finanční úřad dodatečně doměří daň a poplatník se odvolá, zaplatí tuto daň až po konečném pravomocném rozhodnutí. Ministr financí ztrácí pravomoc promíjet daně. Úřady nově musí zdůvodňovat veškerá svá rozhodnutí.

Zdraží zaměstnávání postižených

Stát od ledna ruší padesátiprocentní slevu na dani pro firmy s minimálně 25 zaměstnanci, které zaměstnávají více než padesát procent zdravotně postižených. Nadále ale platí slevy na dani 18 000 na každého zaměstnance s lehčím zdravotním postižením a 60 000 na ty s těžším postižením.

Banky

Odměny bankéřů

Evropská unie zavádí nový způsob odměňování šéfů investičních společností. Ten by měl teoreticky zabránit slepé honbě za ziskem bez ohledu na důsledky. Manažeři by nově měli dostat jen část svých bonusů a ty zbylé (nejméně 40 procent) by dostávali v dalších letech podle toho, jak se jejich strategie ukáže jako dlouhodobá. České banky se na tento krok již připravily, vadí jim ale, že jde o nařízení, které platí i na bonusy za předchozí období, tedy i za rok 2010. Lidé z nejvyššího vedení bank se tak až na konci letošního roku dozvěděli, že nebudou odměňování tak, jak původně očekávali.

Spotřebitelský úvěr

14 dní

Bude mít na rozmyšlenou klient banky, který s uzavře smlouvu o poskytnutí úvěru.

Banky i nebankovní instituce budou muset klientům dávat více informací o spotřebitelských úvěrech. Ve srozumitelné formě se má nově každý dozvědět, kolik celkem za půjčku zaplatí. A i když smlouvu podepíše, bude mít 14 dní na rozmyšlenou, během nichž může peníze vrátit a úvěr zrušit. Banky i leasingové společnosti budou zároveň bonitu klientů posuzovat pečlivěji než dříve.

Doprava

Vyšší mýto

61,3 mld. Kč

S takovými výdaji počítá rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2011. Je to o 36 procent méně než letos. V dalších dvou letech se ale rozpočet fondu posílí vždy o 10 miliard Kč a o peníze vybrané navíc z mýtného.

Všechny vozy nad 3,5 tuny hmotnosti budou od 1. 1. platit na českých dálnicích a rychlostních silnicích zhruba o čtvrtinu vyšší mýtné. Nárůst se vyhne pouze vozům, které splňují nejnáročnější emisní limity. I když ministerstvo dopravy tvrdí, že se zvýšení mýtného nepromítne v cenách, dopravci prakticky jednohlasně říkají, že nemají jinou možnost než ceny dopravy zvýšit. To se může, v omezené míře, projevit i na cenách zboží v obchodech. Vyšší mýtné se vyhne vozidlům, které splňují minimálně emisní normu Euro 5, stát předpokládá, že tím podpoří investice do obnovy vozového parku. Dopravci ale tvrdí, že rozdíl v mýtném mezi staršími a novými vozy ještě není tak velký, aby se investice opravdu vyplatily.

Železnice

Evropské směrnice ovlivní dopravu na železnici. Nové vozy i lokomotivy budou muset splňovat více norem a očekává se, že to zvýší jejich cenu. Nově také budou železniční vozy udržovat pouze certifikované firmy. "K tomu není v rámci České republiky dosud žádná legislativa a nebyl ustanoven žádný nezávislý certifikační orgán," popisuje mluvčí ČD Cargo Roman Jandík. V oboru tak vzniká nejistota. Kdo bude chtít v lednu opravit své vagony, pravděpodobně v Česku nenajde firmu s potřebnými certifikáty.

Jak se zvýší mýtné dopravcům (Kč/km podle počtu náprav)

Ostatní

Nižší mzdy = menší tržby

V příštím roce klesne objem mzdových výdajů státu o deset procent. Změnu pocítí nejen státní zaměstnanci, ale i všichni, kteří úředníkům prodávají zboží a služby. Propad tržeb se očekává zejména u zbytného zboží. Změnu si "pochvalují" například hnědouhelné doly, které očekávají, že nižší cena jejich uhlí snadněji převáží nad ekologií.

"Poptávka po hnědém uhlí jako nejlevnějším palivu bude podpořena i startem vládních reforem a větší citlivostí obyvatelstva na ceny zboží a služeb obecně. Veškeré tyto trendy jsou pro nás pozitivní," předpokládá ředitel strategie Severočeských dolů Vladimír Budinský.

Dohoda o provedení práce

Od ledna bude povinné uzavírat dohodu o provedení práce vždy jen písemně. Nyní je to možné i ústně, což bývá zneužíváno k práci načerno. Pokud přijde například na stavbu kontrola, zaměstnavatel může tvrdit, že dělníci pracují na dohodu o provedení práce, na které se ráno domluvili ústně. Od výhradně písemného uzavírání této smlouvy si ministerstvo práce slibuje lepší kontrolu a omezení práce načerno.

Další výdaje

Dražší elektřina

Vyšší platby za podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů zatíží náklady tuzemských firem několika miliardami korun. Zdražení v průměru o 5,5 procenta znamená, že například České dráhy nebo ArcelorMittal Ostrava zaplatí v roce 2011 za elektřinu řádově o stovky milionů korun více než v letošním roce. Některé z firem již naznačují, že vyšší náklady budou muset přenést na zákazníka. I zde ale zatím stále panuje značná nejistota, pokud zítra Senát zamítne novelu zákona o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřina zdraží výrazně více.

Dopad nemocenské

12 mld. Kč

si v příštím roce vezme vláda od firem změnou plateb nemocenského pojištění.

Ruší se totiž paragraf, podle kterého se měly příští rok snížit firmám odvody na nemocenské pojištění z 2,3 na1,4 procenta. Firmy tedy budou odvádět státu stejně jako dosud, ale svým zaměstnancům na neschopence budou muset nově hradit nemocenské dávky po dobu tří týdnů místo dvou.

Cizinci

Komplikace pro zahraniční manažery

Nové znění zákona o pobytu cizinců by mělo zabránit zneužívání zahraničních dělníků. Už dnes se ale ví, že tvrdě dopadne hlavně na manažery ze zemí mimo Evropskou unii. Ti budou muset třikrát ročně osobně zajít na cizineckou policii. Praxe je přitom taková, že ti, kteří nechtějí uplácet, si do fronty stoupnou například ve tři hodiny ráno. Prezident Svazů průmyslu Jaroslav Míl varuje, že změna může řadu firem odradit od investic.

Agenturní zaměstnávání cizinců

Pracovní agentury budou například muset platit návrat do země původu a zdravotní péči cizincům, které propustí dřív, než jim vyprší pobytové vízum. Příslušný návrh schválila vláda a sněmovna, nyní se čeká na stanovisko Senátu a prezidenta republiky.

Živnostníci

Nemocenská

Osoby samostatně výdělečně činné zaplatí vyšší nemocenské pojištění. Účast je i nadále dobrovolná, sazba ale stoupne z 1,4 % na 2,3 % vyměřovacího základu. Ten si mohou živnostníci i nadále určit sami. Minimálně ale činí 4000 korun. Nejnižší záloha tak od ledna stoupne z 56 na 92 korun měsíčně. Nová pravidla dále omezují účelové navyšování plateb na nemocenskou před plánovanou operací nebo mateřskou dovolenou. Pokud si živnostník zvýší vyměřovací základ pro nemocenské pojištění, musí ze stejné částky zaplatit i důchodové pojištění.

OSVČ pocítí také to, že stát bude nemocenskou vyplácet až od 22. dne nemoci. Bez nemocenské tak budou o týden déle než nyní. A stejně jako na zaměstnance na ně dopadne i prodloužení snížené nemocenské od druhého měsíce marodění.

Méně peněz politickým stranám

Stát od ledna snižuje příspěvky politickým stranám a hnutím za mandáty, které získají v parlamentních a krajských volbách. V příštím roce dostanou o pět procent méně, od roku 2012 o deset procent. Nyní strany inkasují za jednoho poslance nebo senátora 900 000 ročně a za krajského zastupitele 250 000 korun ročně. ČSSD a ODS tak přijdou příští rok o více než dva miliony korun a o rok později zhruba o pět milionů.

Přílohu připravili: Hana Škodová a Roman Šitner
Spolupráce: Petr Vašek, Petr Weikert a Jana Machálková