Desítky tisíc lidí přijdou o nemocenskou

Desítky až stovky tisíc šefů malých i velkých českých firem nemají nárok na nemocenskou a při vypočítávání důchodů přijdou o řadu let, které ve svých funkcích odpracovali. Bez ohledu na to, že řádně platili sociální pojištění.

Vyplývá to z průlomového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten nedávno potvrdil, že statutární zástupci společností, jednatelé či členové představenstev, nesmějí být v těchto podnicích zároveň zaměstnáni na pozicích, jejichž náplň by byla se statutárními posty podobná nebo shodná. Tedy například ve funkci ředitele. Takový souběh funkcí je přitom ve většině z 350 tisíc českých firem naprosto běžný.

Soud v klíčovém rozsudku z prosince 2010 rozhodl, že Česká správa sociálního zabezpečení správně nevyplatila jednateli společnosti nemocenskou. Na tu měl mít nárok jako zaměstnanec, podle soudu se jím však z hlediska práva ani stát nemohl. Proto neměl nárok na pobírání nemocenské.

Podobně jsou na tom desítky tisíc dalších manažerů. Důsledky verdiktu tak mohou být značné a nejde jen o nemocenskou či důchody. "Hrozí, že řada smluv, které lidé s tímto souběhem funkcí podepsali, je neplatná. V důsledku může mít větší pravomoc zavazovat společnost i vedoucí sekretářka," říká Stanislav Servus z advokátní kanceláře Dvořák & Spol.

Další problematickou oblastí jsou daně. Finanční úřady mohou platby mezd šéfům firem nově označit za daňově neuznatelný náklad. Firmy by tak musely doplácet. Finanční úřady mohou firmám doměřit daň z příjmů právnických osob v období tří let od konce zdaňovacího období ," uvádí Jan Spáčil z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.

Jaký bude další postup státu, zejména finančních úřadů a správ sociálního zabezpečení, jichž se nové rozhodnutí nejvíce týká, není nyní jasné. Ministr financí Miroslav Kalousek i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek včera na dotaz HN neodpověděli s tím, že se nejprve musí se situací seznámit. "Judikaturou se zabývá celý tým, který zjišťuje, jaký konkrétní dopad na správu daní to bude mít," sdělila HN Jaroslava Musilová z Generálního finančního ředitelství.

Reakce šéfů firem, jichž se rozhodnutí týká, jsou zatím zdrženlivé. "Zdá se mi to nelogické. Dva roky jsem platil pojištění, a pokud bych byl nemocný, očekávám, že mi to stát zaplatí. Pokud na to lidé jako já nemají nárok, tak se stát na můj úkor obohatil a peníze by měl vrátit," uvedl Jiří Šída, jednatel firmy Weba Olomouc. "Tento způsob zaměstnávání je u nás zavedenou praxí. Vyjádření soudu mě proto dost překvapilo," řekl Lukáš Chmel, ředitel firmy Chladicí věže Praha.

Hrozí, že řada smluv, které lidé s tímto souběhem funkcí podepsali, je neplatná.
Stanislav Servus, právník