Růst německé ekonomiky zpomalil ve čtvrtém čtvrtletí na 0,4 procenta

Tempo růstu německé ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí zpomalilo mezikvartálně na 0,4 procenta z 0,8 % za období od července do září. Meziročně hrubý domácí produkt stoupl o čtyři procenta. Oslabení růstu způsobilo hlavně počasí, které zavinilo propad ve stavebnictví. Naopak nejvíce růst podpořil zahraniční obchod. Uvedl to včera spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje z poloviny února.

Na německé ekonomice je do velké míry závislý český průmysl, který využívá subdodávek německým firmám, čímž těží z úspěchu německého exportu. Podle analytiků se výkon německé ekonomiky promítl do českého vývozu, který loni vzrostl o 14 procent.

Celkový deficit rozpočtu německého veřejného sektoru se loni prohloubil na 3,3 procenta HDP ze tří procent v roce 2009. Schodek činil 82 miliard eur (2,01 bilionu korun). Je tak příznivější, než vláda původně čekala, a příliš nepřekročil tříprocentní limit stanovený pro členy eurozóny. V lednu statistici odhadli deficit na 3,5 procenta HDP.

"Propad ve stavebnictví by měl být vyrovnán v prvním čtvrtletí," uvedla analytička banky Sal. Oppenheim Ulrike Kastensová. "Spotřeba byla celkem slabá, ale měla by v příštích měsících oživit," dodala. Podle ní by měla v prvním čtvrtletí ekonomika expandovat o 0,8 procenta až jedno procento.

K ekonomickému růstu nejvíce přispěl zahraniční obchod. Vývoz proti třetímu čtvrtletí stoupl o 2,8 procenta a obchod zvýšil ekonomický růst největší evropské ekonomiky o 0,7 procentního bodu. Soukromá spotřeba se zvýšila o 0,7 a veřejná spotřeba o 0,4 procenta.

Německá ekonomika vzrostla od října do prosince již sedmé čtvrtletí za sebou. Daří se jí mnohem lépe než jejím evropským kolegům. Za celý loňský rok vzrostl německý HDP o 3,6 procenta, nejrychleji od sjednocení země v roce 1990.

Příznivý je i další výhled. Podnikatelská, investorská a spotřebitelská důvěra nyní roste na mnohaletá maxima, což naznačuje, že firmy budou více investovat a lidé více nakupovat. To podpoří nejen německou ekonomiku, ale i další země eurozóny, jejíž slabší část v posledním roce ohrožuje dluhová krize. Německá vláda zvýšila v lednu odhad letošního hospodářského růstu na 2,3 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.