V západní Evropě se dnes opakuje poválečná historie. Zatímco většina zemí má ekonomické potíže, německé hospodářství je na vzestupu a mluví se stejně jako v padesátých letech minulého století o německém hospodářském zázraku. Jenže tentokráte Německo nedohání Spojené státy a neženou ho americké půjčky. Naopak, Německo dlouhodobě roste, měřeno podle HDP na hlavu, rychleji než USA, půjčuje evropským zemím a hospodářsky táhne vzhůru své sousedy včetně Česka. Co stojí za německým úspěchem?

Čína potřebuje stroje

Stejně jako po válce tvoří značnou část německého úspěchu export. Vývoz do Číny vzrostl meziročně o více než 40 procent. Žádná z vyspělých zemí nedokáže zvýšit svůj vývoz do říše středu takovým způsobem. Německo víceméně shodou okolností vyrábí to, co Čína a další rychle se rozvíjející země potřebují: strojní zařízení, auta, chemické výrobky nebo zdravotnické přístroje. Zatímco před deseti lety se zdálo, že automobilka Volkswagen zaostává za Toyotou, dnes plánuje stát se v roce 2018 největším světovým výrobcem aut. Siemens je nyní větší než strojírenská část amerického konglomerátu GE. Mimo jiné díky tomu, že se zbavil výroby spotřební elektroniky a zaměřil se například na zdravotnické přístroje.

Největší rozvoj ale zažívají firmy, které se označují jako Mittelstand. Jde o podniky, které mají buď méně než 250 zaměstnanců, nebo nejsou na burze a jsou vlastněny rodinou původního zakladatele či neziskovým sdružením. Jako třeba výrobce dřevoobráběcích strojů Leitz či průmyslových řetězů RUD. Dokážou rychle měnit sortiment a podle mezinárodní konzultační firmy Bain většinou přešly z původně ročního plánování investic na několikaměsíční plány.

Flexibilitu německých firem umožňuje vzdělaná a relativně levná pracovní síla. Většina německých podniků se totiž i v průběhu finanční krize snažila udržet své zaměstnance. Využila systému takzvané Kurzarbeit - státem podporované práce za nízkou mzdu na částečný úvazek. V květnu 2009 bylo v tomto programu v Německu 1,5 milionu lidí, a podle OECD tak bylo zachováno 200 tisíc pracovních míst. Kurzarbeit byl součástí reforem zavedených ještě před finanční krizí za vlády bývalého sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Zároveň se tehdy snížily podpory v nezaměstnanosti. Výsledkem byl pokles růstu mezd a větší nabídka pracovní síly. Německé podniky také začaly hromadně využívat pro výrobu polotovarů levnější pracovní síly ve svých filiálkách nebo u dodavatelů v zahraničí - od Číny až po Česko. Výrobky se dokončí v Německu a jsou často vyvezeny zpět tam, odkud přišly polotovary.

V neposlední řadě těží podniky také ze státní podpory inovací. Za Schrödera byla část prostředků určených na vědu přesměrována do aplikovaného výzkumu.

Inženýři jsou vzácné zboží

Vývoz a tím i hospodářský růst navíc umocňuje to, že se pozice německé ekonomiky neodráží v posilování její měny - jde totiž o euro. V kombinaci s nízkou spotřebou německých domácností to vytváří obří obchodní přebytky. Němečtí partneři v eurozóně by je chtěli politickými nebo měnovými opatřeními omezit. Zatím nemají šanci.

Posílení domácí spotřeby by ale pomohlo i Německu, které je příliš závislé na vývozu a jakékoliv potíže - ať už obchodní bariéry nebo zpomalení růstu světové ekonomiky - by ho mohly ochromit. Růst omezuje postupně i nedostatek techniků, například inženýrů, který se za poslední rok zdvojnásobil. Může to vést k odlivu kvalifikovaných lidí z okolních zemí do Německa, což by mělo nepříjemné dopady i na Česko. Nebo k růstu mezd, tím i k dočasnému zvýšení spotřeby, ale dlouhodobému zpomalení exportu. To by se odrazilo i v Česku. Vývoz do Německa, který je z velké části dále reexportován, totiž tvoří 20 procent HDP.

 

Vývoz do Německa, který je pak z velké části dále reexportován například do Číny nebo USA, tvoří 20 procent českého HDP.
Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank

 

Němci tlačí nahoru české HDP. Ekonomika loni rostla díky rozjetému německému hospodářství. Tomu se daří nejlépe za posledních 20 let.

 

Německo-české ekonomické soukolí


Největším odběratelem výrobků Made In Germany je Francie, kam Němci od ledna do listopadu 2010 vyvezli zboží za více než 80 miliard eur. Následují Spojené státy, Nizozemsko a Velká Británie. Export do Číny byl vloni až sedmý, víc obchodů Německo udělalo s Rakouskem a Itálií.

 

Německé HDP 2009

-4,7 PROCENTA

Německé HDP 2010

+4,0 PROCENTA

 

 

České HDP 2009

-4,1 PROCENTA

České HDP 2010

+2,9 PROCENTA

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist