Bez eura není hůř, s korunou není líp

Evropská měna Německu pomohla k největšímu růstu ekonomiky za posledních dvacet let. Řeckou ekonomiku naopak poslala ke dnu, kvůli euru stagnuje například i Španělsko. Důvodem je jednotná měnová politika, která vyhovuje pouze některým zemím.

I proto se v Česku zavedení jednotné měny stalo takřka zakázaným pojmem - mezi odpůrce patří nejen prezident, vláda a v posledních letech i centrální banka, ale také samotní podnikatelé - dvě třetiny manažerů by jeho zavedení posunuly alespoň o deset let.

Výhody vlastní měnové politiky a vlastní měny vypadají vcelku jednoznačně. "Kurz koruny během finanční krize recese oslabil, což je pro otevřenou ekonomiku a její konkurenceschopnost velmi důležité," uvedl David Marek z Patria Finance. Díky tomu mohly české firmy zachytit zlepšení v Německu, na Slovensku a v dalších zemích - zboží se stalo levnější. Výsledkem byl rychlý růst vývozu, což pomohlo nastartovat českou ekonomiku jako celek.

Jenže silné výkyvy kurzu měny jsou právě to, s čím exportéři bojují nejvíce. Dlouhodobě situaci neřeší ani zajištění, tedy fixace koruny k euru, na několik měsíců až let. "Průmyslové podniky proto nezachránilo ani oslabení koruny v roce krize. Tím, že byly zajištěny, nakonec na oslabení kurzu doplatily. Ve smlouvě s bankou totiž kalkulovaly s vyššími příjmy v eurech, než jaké nakonec měly, a tak musely eura draze dokupovat," oponuje k výhodnosti vlastní měny bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. Přiznává však, že přestože koruna měla výrazný vliv na některá průmyslová odvětví, ekonomiku jako celek nakonec výrazně neovlivnila. "Na tempo růstu HDP mělo největší vliv oživení zahraniční poptávky a zlepšení ekonomické situace v okolních zemích," dodal Niedermayer.

Kupodivu na existenci koruny nakonec nejvíc doplatil veřejný sektor a také firmy, které část podnikání založily na příjmech peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. "Posilování koruny výrazně snížilo příjmy kvůli časovému zpoždění mezi podáním žádosti a inkasem peněz," vysvětlil exšéf Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek. V průběhu let jen kvůli kurzovým rozdílům přišla Česká republika o stamiliony bez náhrad.

Na existenci koruny nakonec nejvíce doplatil veřejný sektor a také firmy, které část podnikání založily na příjmech peněz ze strukturálních fondů EU.
Petr Štěpánek, exšéf SFŽP