Děti by se ve škole měly povinně učit pouze angličtinu. Shora nařízené studium dalších cizích jazyků je v českých podmínkách jen plýtvání energií. To ministrům radí Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Podle NERVu českým žákům bohatě postačí, když si perfektně osvojí angličtinu. Tady se vyplatí investovat do kvalitních a schopných pedagogů. Další jazyk si děti samozřejmě budou moci zapsat dobrovolně, pokud o to budou stát. Podle expertů z NERVu by se však školství mělo zaměřit na praktičtější věci, než je povinné studium druhé cizí řeči.
"Lepší je ušetřené peníze použít na rozvoj finanční a právní gramotnosti a IT dovedností," říká Daniel Münich, který v NERVu vede skupinu zaměřenou na vzdělávání.
Počítačové znalosti a povědomí o právech a financích se podle NERVu bude dětem do života hodit mnohem víc. "Přesně tyhle věci ve školách chybí," říká další člen NERVu, ekonom Michal Mejstřík.
Rada včera představila třicetistránkovou zprávu, ve které hodnotí české školství a navrhuje změny. Problém je přitom podle ekonomů na všech stupních vzdělávání - od předškolního po vysokoškolské.
Například výsledky českých dětí v mezinárodních srovnávacích testech soustavně klesají už od roku 1995. "Když porovnáte výsledky našich studentů, které historicky nebývaly až tak špatné, tak svět běží okolo nás kupředu, a my neumíme reagovat," říká Mejstřík. České školy podle ekonomů stále trvají hlavně na memorování izolovaných znalostí.
Základní, střední a vysoké školství na sebe navíc v podstatě nenavazuje a neumí pečovat o talenty. "Doposud se jednotlivé reformy dělaly odděleně, což je věc, kterou považuji za neudržitelnou. Bez kvalitního vzdělávání ale těžko můžeme očekávat, že budeme konkurenceschopní," říká Mejstřík.
Podle Münicha je těžké říci, kde by se mělo začít se změnami. Chybí totiž základ: relevantní data. Česko efektivitu svého vzdělávacího systému nijak nesleduje a nevyhodnocuje. Veškeré reformy se pak podle NERVu vymýšlejí spíš na základě dojmů než skutečných potřeb.
"Nejprve si musíme říct, co vlastně chceme, aby se děti na školách naučily. To nám určí standardy. Pak musíme mít nástroje tyto standardy ověřovat a zjistit, jestli je plníme, nebo ne. Teprve pak se musíme zamyslet nad opatřeními," vysvětluje Münich.
Podle zprávy NERVu není nutné do školství nalévat více peněz ze státního rozpočtu. Měly by se však využívat efektivněji.
"Ve vzdělávacím systému máme dost lidí, ale někteří dělají špatnou práci. Je důležité je nasměrovat ke smysluplné činnosti," říká Mejstřík.
Jak se má podle NERVu změnit české školství
Cíle
Českému školství chybí vize a nástroje, jak ověřovat, jestli je systém efektivní. To je třeba změnit nejdříve.
Matematika
Povinná maturita z matematiky na gymnáziích a technicky a přírodovědně zaměřených SŠ.
Angličtina
Důraz klást na angličtinu, opustit výuku dalších jazyků. Místo nich zavést do osnov finanční a právní gramotnost.
Bakalářský titul stačí
Středoškolským učitelům stačí bakalářské vzdělání. To do škol přiláká odborníky z praxe schopné učit.
Univerzity
Rozdělit vysoké školy na výzkumné a praktické. Rozdělovat peníze podle kvality, zavést školné.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist