Růst mezd je nejnižší za 10 let a lépe nebude

Doba podstatného růstu mezd, na kterou si zvykli čeští zaměstnanci v posledním desetiletí, skončila. Podle čísel zveřejněných včera Českým statistickým úřadem klesla v posledním čtvrtletí loňského roku průměrná reálná mzda o 1,2 procenta. Je to nejhorší výsledek od roku 2000, tedy od doby, kdy statistici začali sledovat srovnatelná data.

Za loňský rok přitom reálná mzda, tedy výplata po odečtení inflace, stoupla jen o 0,5 procenta. I to je nejhorší údaj nejen od roku 2000, ale zřejmě, vyjma roku 1997, i nejhorší výsledek za celou dobu existence České republiky. Ekonomika přitom roste. HDP v posledním čtvrtletí vzrostl meziročně o 2,9 procenta, za celý rok byl růst zhruba 2,3 procenta. Kde je tedy problém?

Vyhráli zemědělci a horníci

"Nezaměstnanost je pořád vysoká, firmy tedy do výrazného zvyšování reálných mezd nic nenutí," říká Aleš Tůma, analytik ze společnosti Partners. Firmy jsou stále opatrné - vytvářejí si finanční polštáře. A navíc růst ekonomiky se většinou promítá do zvyšování mezd a nabírání nových zaměstnanců až s několikaměsíčním zpožděním.

Záleží ale na tom, v jakém odvětví lidé pracují, někde se hospodářský růst už promítl. Polepšili si třeba zemědělci, pracovníci ve vodárenství a horníci. Zemědělcům se zvýšily reálné mzdy v posledním čtvrtletí loňska o téměř 6 procent a za celý rok meziročně o 2,4 procenta. "V roce 2009 byly rekordně nízké ceny potravin, zatímco v roce 2010 vzrostly, to se promítlo i ve mzdách," říká zemědělský analytik Petr Havel. "Nárůst v posledním čtvrtletí může být dán tím, že zemědělci dostávají zaplaceno až po žních, tedy na konci roku a navíc se v prosinci vyplácí dotace. Z této hotovosti pak jdou vyšší mzdy a vánoční prémie," dodává. Vzhledem k rostoucím cenám potravin by měl nárůst mezd pokračovat.

Podobné to může být i s platy v hornictví, i když tam byl dosavadní procentuální vysoký nárůst mezd dán i tím, že loni v odvětví platy klesly. Zatímco loni zde vzrostly platy nominálně o pět procent, předloni o čtyři procenta klesly. "Léta 2008 a 2009 byla v tomto odvětví pro firmy extrémně špatná, loni šly ceny nahoru, a tak hlavní těžařské společnosti oznámily zvýšení mezd a vyplacení mimořádné odměny," říká Marek Hatlapatka, analytik firmy Cyrrus. Očekávaný růst cen surovin by platy mohl posunout ještě výše.

Slušný byl růst mezd ve zpracovatelském průmyslu - o 1,7 procenta - i v ubytování a pohostinství. Zpracovatelský průmysl táhl vývoz do Německa. Nárůst platů v pohostinství způsobilo propouštění některých zaměstnanců. Rostly mzdy i v oblasti "zásobování vodou" - loni meziročně reálně o 2,7 procenta. "Ceny stoupají a jde o lokální monopoly, které nějaká hospodářská recese příliš trápit nemusí," vysvětluje analytik Tůma.

Mzdy v komerční sféře naopak nejvíce klesly v posledním loňském čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví - reálně o 6,7 procenta. Přitom šlo o odvětví, kde došlo k největšímu nárůstu počtu zaměstnanců. Byli propuštěni dobře placení lidé a najaty méně vzdělané síly na bankovní přepážky. Třeba Raiffeisenbank a Unicredit síť svých poboček rozšiřovaly, naopak Komerční banka počet zaměstnanců snížila. "Došlo i ke snížení výplat ročních odměn nebo jejich přesunu na letošek, což může souviset s připravovanými regulačními opatřeními," upozorňuje na další důvod snížení platů v bankovnictví David Marek, analytik z firmy Patria Finance. Bankovní sektor ale hlásí postupné oživení, takže i tady může dojít i ke zvýšení mezd.

Pětiletka nízkých platů

Takovou naději ale nemají státní úředníci a policisté, které letos postihlo minimálně desetiprocentní snížení platů. Přitom už v loňském posledním čtvrtletí došlo k reálnému poklesu mezd veřejných zaměstnanců o 5,5 procenta. Nadprůměrně i ve veřejném sektoru - o 7,7 procenta klesl plat pracovníků ve školství. Ti, tedy alespoň mladší z nich, ovšem dostali letos přidáno. Zvýší se i platy lékařů, kterým beztak na poměry ve veřejném sektoru klesl loni plat jen nepatrně.

Celkově platy v ekonomice letos vzrostou reálně zhruba o 1,5 procenta, předpovídá analytik Marek. Nejvyššího nárůstu mezd bychom se mohli podle jeho výpočtů dočkat za dva roky, kdy odezní snahy vlády omezovat výdaje a zároveň poroste světová ekonomika.

Mzdy v roce 2013 mohou růst až o pět procent a jejich dlouhodobý růst bude prý v příštích letech okolo 2,5 procenta. Tedy výrazně nižší než zhruba čtyřprocentní nárůst, na který byli Češi zvyklí v desetiletí před krizí. "Už to asi nikdy nebudou čísla jako v letech 2002-2007," potvrzuje analytik Hatlapatka.

Podniky váhají se zvyšováním mezd. Ekonomové čekají v příštích letech výrazně pomalejší růst platů, než jaký byl před rokem 2008.

Nezaměstnanost je pořád vysoká, firmy tedy do výrazného zvyšování reálných mezd nic nenutí. Vývoj v jednotlivých odvětvích se ale výrazně liší. Například světové ceny uhlí stoupají, takže těžaři prostor pro zvyšování platů měli. V některých oborech se naproti tomu výrazně propouštělo a přidáno dostali zbylí zaměstnanci.
Aleš Tůma, analytik společnosti Partners

Jak se v Česku vydělává

Růst průměrných mezd podle příjmů

20 % nejhůře placených lidí

0,52 %

20 % nejlépe placených

3,96 %

Průměrná mzda

Zrádný průměr

Na průměrnou mzdu dvě třetiny lidí nedosáhnou, tak moc ji táhnou nahoru ti s největšími příjmy.

Přepočtené osoby

Statistický úřad nepočítá skutečné mzdy lidí, ale mzdy přepočtené na osm hodin denně po všechny pracovní dny v měsíci. Zahlazuje tak vliv lidí s polovičním úvazkem i těch, kteří mají hodně přesčasů.

Šedá ekonomika

Průměr nepočítá s příjmy lidí, které nejsou vypláceny oficiálně. Statistiku tak snižují například vykazované nízké příjmy číšníků.

Chybějící podnikatelé

Ve statistikách zaměstnanců chybí podnikatelé a jejich rodinní příslušníci, kteří pracují sami na sebe, stejně tak jako členové vedení firem.

Vliv propouštění

Pokud firma propouští dělníky, průměrná mzda zaměstnanců rázem roste. Neznamená to ale, že se lidé mají lépe. Platy se nikomu nezvýšily, naopak se propuštěným snížila životní úroveň.

Vliv odstupného

Když někdo dostane výpověď a tříměsíční odstupné, průměrnou mzdu to zvyšuje. Jde ale jen o krátkodobý efekt.

-1,2 procenta

byl pokles průměrné reálné mzdy v loňském třetím čtvrtletí. V nepodnikatelské sféře průměrná reálná mzda poklesla o 5,9 procenta.

+0,5 procenta

O tolik vzrostla loni reálná průměrná mzda. V roce 2009 činil její nárůst tři procenta.