Škody způsobené zemětřesením a tsunami v Japonsku pojišťovna nezaplatí. Pojistka společnosti Chaucer, jedné z nejvýznamnějších pojišťoven jaderných elektráren na světě, se totiž na velké přírodní katastrofy nevztahuje a podle informací zveřejněných agenturou Reuters "s tak velkými škodami ani nepočítala". Například jaderná elektrárna Onawaga, jejíž majetek Chaucer jistí, tak bude muset peníze hledat jinde.

"V České republice se pojištění odpovědnosti za jaderné škody obecně také nevztahuje na přírodní katastrofy," říká Tomáš Zavoral, tiskový mluvčí České pojišťovny. Ta je hlavním členem Českého jaderného pojišťovacího poolu, který spolupracuje s dalšími národními sdruženími pojišťoven a podílí se tak na pojištění více než 380 jaderných elektráren po celém světě, tedy i většiny japonských a Temelína a Dukovan.

Na některé pohromy se pojištění vztahuje: například na požár, úder blesku, výbuch a pád letadla, extrémně vysokou teplotu vyvolanou neřízenou jadernou reakcí nebo radioaktivní kontaminaci.

Všechny české jaderné elektrárny musí být pojištěné, a to nejen proti těmto případům. "Podle zákona musí být pojištěny minimálně na dvě miliardy korun za odpovědnost za škody," vysvětluje Květoslava Pamánková, vedoucí právního oddělení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. "Přitom za část těchto peněz ručí stát," dodává. Přepravy jaderného paliva se týká minimální pojišťovací částka 300 milionů korun.

Ještě se však nestalo, že by pojišťovny musely něco platit za ČEZ, který je vlastníkem obou českých jaderných elektráren (Temelína a Dukovan). ČEZ se pojišťuje i proti poškození jejich majetku vlivem například právě živelních katastrof. Kolik na to vynakládá financí, nesdělil. Podle Evy Novákové, tiskové mluvčí ČEZ, jsou však české jaderné elektrárny právě proti živelním katastrofám odolné: "Seizmicita byla jedním z důležitých kritérií, které bylo posuzováno při výběru lokality pro elektrárnu Temelín. Hodnotila se v okolí vzdáleném až 300 km od elektrárny," řekla. Temelín i Dukovany ovšem leží, stejně jako celé Česko, v seizmicky velmi klidné oblasti.

To potvrzuje i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. "Naše elektrárny jsou projektovány tak, aby vydržely zemětřesení, které je pro Evropu za posledních několik tisíc let obvyklé." Za větší hrozbu v českých podmínkách považuje tzv. blackout, tedy situaci, kdy je elektrárna bez elektrické energie. I proti němu jsou však elektrárny pojištěny, a to dokonce více, než je mezinárodní praxe.

Ze zákona musí jaderné elektrárny přispívat i do státního fondu. Peníze z něj se mají v budoucnu využít pro vyřazení elektrárny z provozu. "Na vázaný účet platí padesát haléřů z každé vyrobené megawatthodiny, to dělá v případě Dukovan kolem půl miliardy korun ročně," říká Daneš Burket, prezident České nukleární společnosti.

 


TEMELÍN
Jaderná elektrárna Temelín je podle zákona pojištěná na dvě miliardy korun.
FOTO: ARCHIV HN