Číňané jdou do Evropy s miliardami eur

Státní čínské koncerny se stále důrazněji tlačí do Evropy. Partnerům často nabízejí velice levné úvěry, ale očekávají, že se přes ně dostanou k velkým veřejným zakázkám. Ukazuje se, že se jim to daří. K velké nelibosti evropských firem poukazujících na to, že čínské rivaly subvencuje jejich stát.

Číňané nyní využívají toho, že se západoevropské koncerny jako německý RWE či švédský Vattenfall zřekly svých původních plánů na výstavbu nových uhelných elektráren v Polsku.

Podle listu Rzeczpospolita jsou koncerny China National Electric Equipment Corporation a Shanghai Electric Group připraveny investovat do polské uhelné energetiky až 3,8 miliardy eur.

Energetika, dálnice i metro

U polské vlády mají zelenou. "Bez dalších investic do uhelného průmyslu se neobejdeme. Kapitál, jak známo, nezná hranic a my si nemůžeme dovolit rezignovat na rozvoj tohoto sektoru," uvádí Jan Bury, náměstek ministra státního pokladu - úřadu spravujícího státní majetkové podíly v různých společnostech.

S další nabídkou pro Poláky přichází firma Chinese Overseas Engineering group (COVEC). Sumou pět miliard eur se chce podílet na výstavbě dálnice z Varšavy k východní hranici. A znovu potvrdila svůj zájem o rozšiřování varšavského metra.

Byla to právě firma COVEC, která před dvěma lety uspěla v Polsku ve výběrovém řízení na výstavbu dvou úseků dálnice A 2 z Varšavy do Lodže. Jde o projekt spolufinancovaný Evropskou unií.

Číňané tehdy nabídli cenu zhruba o 30 procent nižší, než činily odhadované náklady. Zdůvodnili to tím, že jejich státní podnik se obejde bez "drahých" západních úvěrů.

Ale Federace evropského stavebního průmyslu (FIEC) je přesvědčena, že jde o nekalou konkurenci, za kterou jsou subvence čínského státu. "Naše členské firmy takové praktiky velice popouzejí. Kdo chce na evropský trh, musí se řídit jeho pravidly," říká Ulrich Paetzold, ředitel FIEC.

Číňané "válcují" konkurenty na evropském kontinentu i jinde. Vše mají dobře promyšleno. Zemím, jako jsou Srbsko, Moldavsko nebo Bělorusko, nabízejí velice levné úvěry výměnou za obří zakázky, především v infrastruktuře. Tímto způsobem se podle německého listu Handelsblatt dostali například ke stavbě mostu v Bělehradě nebo modernizaci jedné ze srbských hnědouhelných elektráren.

Neopomíjí ani Česko

Číňané projevují stále větší zájem také o Česko. Jeho trh je pro ně sice malý, ale zamlouvá se jim jeho poloha ve středu Evropy i poměrně dobrá infrastruktura.

Čínské přímé investice v tuzemsku zprostředkované agenturou CzechInvest loni dosáhly 411,5 milionu korun.

S dosud největší investicí přišla společnost Shanghai Maling II, která v roce 2007 investovala do výroby masových konzerv v Ústeckém kraji 352 milionů korun. "Společnost od té doby svůj sortiment rozšířila o další potravinářské konzervy. Nakupuje suroviny v Evropské unii a výrobky vyváží do celého světa, včetně jihovýchodní Asie," sdělil Lubor Stehlík, jednatel společnosti REA International.

Projekty ve střední a východní Evropě

3,8 miliardy eur

v přepočtu 95 miliard korun jsou Číňané připraveni investovat do polských uhelných elektráren.

Česko

Čínské investice zprostředkované agenturou CzechInvest loni dosáhly 411,5 milionu korun. Mířily hlavně do elektronického a elektrotechnického průmyslu.

Ukrajina

Výstavba železnice z centra Kyjeva na letiště, dálničního okruhu a mostů v metropoli.

Bělorusko

Četné projekty v infrastruktuře za 15 miliard dolarů - například nový terminál minského letiště.

Rumunsko

Investice za více než miliardu eur do zemědělství, důlního průmyslu a větrných elektráren.

Bulharsko

Firma Great Wall Motor staví v zemi první automobilku. Výstavba vysokorychlostní železnice.

Chorvatsko

Terminál záhřebského letiště, železnice Rjeka-Záhřeb-Botovo.

LEVNĚ SE STÁTEM V ZÁDECH
Čínským stavebním firmám se daří získávat ve střední a východní Evropě veřejné zakázky hlavně díky nízkým cenám. Evropští stavbaři jsou přesvědčeni, že Číňané si to mohou dovolit jedině díky státním subvencím. Na snímku staveniště v Šanghaji.
FOTO: BLOOMBERG