Dominikán Giordano Bruno, upálený v Římě 17. února 1600, nechybí v žádné učebnici jako nejkřiklavější případ uplatnění brutální moci proti vědecké pravdě. Bruno skutečně ve svých spisech tvrdil věci, které předběhly jeho dobu: hlásal, že Slunce je jen jednou z hvězd, že podobných světů, jako je ten náš, existuje mnoho a že vesmír je ve své nekonečnosti všude stejný. Razil představu jakýchsi buněk, jejichž jádrem je vždy hvězda, která ovlivňuje dění v této buňce. Tím překonal i ty nejodvážnější myslitele své doby, jakými byli Galileo Galilei, Johannes Kepler nebo Mikuláš Koperník. Ve skutečnosti zrovna tohle ale nebyl hlavní důvod, proč skončil strašlivou smrtí v plamenech.
Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
