Dominikán Giordano Bruno, upálený v Římě 17. února 1600, nechybí v žádné učebnici jako nejkřiklavější případ uplatnění brutální moci proti vědecké pravdě. Bruno skutečně ve svých spisech tvrdil věci, které předběhly jeho dobu: hlásal, že Slunce je jen jednou z hvězd, že podobných světů, jako je ten náš, existuje mnoho a že vesmír je ve své nekonečnosti všude stejný. Razil představu jakýchsi buněk, jejichž jádrem je vždy hvězda, která ovlivňuje dění v této buňce. Tím překonal i ty nejodvážnější myslitele své doby, jakými byli Galileo Galilei, Johannes Kepler nebo Mikuláš Koperník. Ve skutečnosti zrovna tohle ale nebyl hlavní důvod, proč skončil strašlivou smrtí v plamenech.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
