Pojistka na blbost? To jsou podřízení

Dávným snem spousty manažerů je, aby ve chvíli, kdy něco udělají špatně, a ono se jim to vrátí zpátky, se vše těsně před dopadem trestající boží ruky zastavilo, zazněly nebeské trouby a hluboký hlas začal předčítat nekonečný seznam důvodů, proč za to dotyčný nešťastník nemůže. A že si toto musí neúprosná spravedlnost uvědomit a udeřit s veškerou razancí tam, kde je to potřebné a nutné, tedy jinde.

V jedné firmě prý mají speciální tabulku - když se něco nepovede, tak na ni pan ředitel klikne a hned ví, kdo za to může. Jenže to ho dlouhodobě stejně nezachrání, protože je prostě spravedlivé, že odneseme chyby svých podřízených. Právě podřízení jsou totiž ta "pojistka na blbost" a jestliže vám tato pojistka nefunguje, tak je to prostě váš problém. Proč si tedy manažeři neumějí najít správné lidi? A z jakého důvodu si to nechtějí připustit? Odpověď je, že oni to totiž nevědí. Proč? Protože je to nikdo nenaučil...