Pokud bych se dozvěděl, že ve Francii, Itálii, Belgii, Nizozemsku nebo třeba v Řecku propukla jednodenní stávka dopravců proti vládní důchodové, zdravotní a daňové reformě, řeknu si: Aha, odboráři brání zuby nehty své výhody, které si kdysi vybojovali nebo které jim v honbě za jejich hlasy přidělili politici obhospodařující zdánlivě bezedný roh hojnosti sociálního státu. Neuvědomují si, že zlaté časy sociálních jistot jsou v éře globalizace ty tam: pokud nechtějí v důsledku státního bankrotu dopadnout hůře než nezaměstnaný Číňan, musí pochopit, že by se jejich produktivita práce měla alespoň o něco přiblížit k úrovni Číňana zaměstnaného. Tedy, stručně řečeno, že se od nich chce více muziky za méně peněz.
Zbývá vám ještě 80 % článku
Nebo zkuste
předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné?
Přihlaste se
