Letos na jaře jsem bydlela v Terstu a jezdila přednášet do Udine. Uličkami starého města jsem ráno sbíhala na náměstí Attilia Hortise, kde jsem pozdravila Itala Sveva, a na můstku přes Velký kanál mávla na Joyce. Setkání s velikány, byť bronzovými, člověku rozjasní den.
Za kanálem jsem zahnula doleva a byla jsem u moře. Ach, moře! Praští vás do nosu a vlije se vám do očí a jste nepřemožitelní. Rychlostí supermana jsem dobíhala na nádraží, odkud mě vlak vozil do Udine. Pokud nebyla stávka drah. Stávka se konala každý druhý pátek. Naučila jsem se nepropadat panice a v klidu vyčkávat, nakonec vždycky něco jelo.
Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
