Eurozóna dokáže i navzdory problémům některých svých členů zvládnout těžkosti a vyjít ze současné krize posílena. Uvedl to předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který včera v Bratislavě jednal se slovenskými politiky také o pomoci zadluženému Řecku.
Slovensko jako jediná země eura loni odmítla půjčku Aténám, část koaličních politiků se staví zdrženlivě také k budoucímu úvěru. Vláda novou pomoc Řecku podmiňuje reformami, ale i zapojením soukromého sektoru.
"Toto není krize eura, euro je silná a stabilní měna," prohlásil Van Rompuy. Po jednání s premiérkou Ivetou Radičovou připomněl, že členské země unie by neměly těžit jen z výhod EU, ale mají také povinnosti. "To není pouze o Řecku, ale je to o zabezpečení finanční stability v eurozóně jako celku," uvedl.
Řecko se loni stalo první zemí eura, která požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku vyhlášení platební neschopnosti.
Od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) si Atény zajistily úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun).
Slovensko se k této pomoci nepřipojilo, přistoupilo však k záchrannému fondu EFSF. Z něj těžily další dva státy unie s finančními problémy, Irsko a Portugalsko.
Atény však nezvládají plnit podmínky, na nichž se loni s věřiteli dohodly a jejichž průběžné plnění je nutné k tomu, aby země mohla čerpat další části úvěru.
Minulý týden řecký parlament schválil další úsporná opatření a hned o víkendu ministři financí zemí eurozóny rozhodli, že Řecko dostane i další část úvěru. Atény však budou potřebovat více peněz na překonání problémů, další pomoc se může podle neoficiálních odhadů pohybovat kolem 120 miliard eur. Podrobnosti k druhému záchrannému úvěru by měly být dojednány do poloviny září.
Toto není krize eura, euro je silná a stabilní měna.
Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady
