V desátém až osmém tisíciletí př. n. l. došlo na Blízkém východě ke genetickému zázraku. Dvě divoké trávy, mnohoštět a planá pšenice, se spojily a daly vzniknout plodnému kříženci, už jenom napůl divoké trávě zvané dvouzrnka. Vzápětí dochází k dalšímu genetickému zázraku. Dvouzrnka se, jaká to šťastná náhoda, znovu kříží s mnohoštětem, ovšem s jeho jiným druhem než prve, a opět vzniká plodný kříženec. Shodou okolností je jeho plodnost způsobena mutací jednoho jediného genu této nové rostliny. Kdyby jí nebylo, jednotlivé vzešlé rostliny této právě vzniklé nové pšenice by vyrašily naplano, nedokázaly by vytvořit semena, a tím ani klas.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se